MO 7/ STAVBA KVĚTU, KVĚTENSTVÍ, STAVBA SEMENE A PLODU Flashcards
KVĚT
=přeměněné listy, které slouží k pohlavnímu rozmnožování
ČÁSTI KVĚTU
- květní stopka – upevňuje květ ke stonku
- květní lůžko – horní část stopky, vyrůstají zde květní obaly
- květní obaly – ochrana vnitřních částí květu, lákají hmyz (kalich, koruna, popř. jen okvětí)
- reprodukční orgány – tyčinky (samčí), plodolisty (samičí)
tyčinky
- samčí pohlavní ústrojí
- soubor tyčinek = andreceum
- rozlišujeme: nitku + prašník
prašník – má 2 prašné váčky (každý váček má 2 prašná pouzdra) – v nich se tvoří pylová zrna
plodolisty
- samičí pohlavní orgán
- soubor plodolistů – gyneceum
- u nahosemenných – ploché, nesou vajíčka
- u krytosemenných – srůstají v pestík
*pestík
*semeník – dolní část (obsahuje 1 nebo více vajíček)
*čnělka – střední protáhlá část
*blizna – vrchol, ze se zachytávají a klíčí pylová zrna
květní obaly
- chrání tyčinky a pestík
- u dvouděložných
o rozlišené na korunu (vnitřní, barevná) a kalich (vnější, zelený)
o většina rostlin - u jednoděložných
o nejsou rozlišené, jde o okvětí (např. tulipán) - jsou květy, které nemají kalich, korunu ani okvětí = bezobalné květy (např, vrba, jasan)
oboupohlavné květy
o mají tyčinky i plodolisty (pestíky) v jednom květu
o většina krytosemenných rostlin
jednopohlavné květy
o mají v květu pouze tyčinky x pouze plodolisty (pestíky)
o jednodomé – na 1 jedinci jsou zároveň samčí a samičí květy (např, kukuřice, líska)
o dvoudomé – rostlina může mít jedince jen se samičími x jen se samčími květy (např, kopřiva, chmel, vrba, …)
souměrnost květu
- souměrné – mají jednu rovinu souměrnosti (např. violka, netýkavka)
- pravidelné – mají více rovin souměrnosti (např. kakost, jabloň)
- asymetrické – nemají žádnou rovinu souměrnosti (např. kozlík)
květní diagram
schematické postavení květních orgánů (pohled shora)
květní vzorec
pomocí mezinárodních značek vyjadřuje souměrnost, pohlavnost, počet květních orgánů
květy na stonku
- jednotlivě x v květenstvích (= soubor květů na společném stonku)
květenství jednoduchá
o hroznovitá – postranní stonky nepřerůstají hlavní stonek (hrozen, chocholík, klas, jehněda, lata, hlávka, palice, úbor, okolík)
o vrcholičnatá – postranní stonky přerůstají hlavní stonek (vidlan, vijan)
květenství složená
vznikají např. kombinací hroznovitých květenství (lata složená z hroznů – vinná réva, okolík z okolíků – kmín, mrkev, bolševník)
pylová zrna
o v prašných pouzdrech
o mají 2 obaly (vnější + vnitřní) a 2 buňky (větší – vyživovací + menší – rozmnožovací)
vajíčko
o v semeníku
o 2 obaly s otvorem klovým
o vaječná buňka
o jádro zárodečného vaku
opylení
= přenos pylu na samičí část květu
- větrem – např. trávy, ostřice, líska, jehličnany
- hmyzem – nejčastější způsob
- vodou – zřídka, např. růžkatec, vodní mor
- jinými živočichy – např. kaloni, kolibříci
cizosprašnost
opylení pylem jiného květu stejného druhu
samosprašnost
sprášení pylem stejného druhu (bývá velmi zřídka)
opylení průběh
1) pylové zrno se zachytí na blizně
2) vyklíčí v pylovou láčku
3) v láčce vzniknou 2 spermatické buňky
4) čnělkou prorůstá láčka přes otvor klový do vajíčka
oplození
- oplození je dvojité
1) první spermatická buňka splyne s vaječnou buňkou> zygota> zárodek (embryo)
2) druhá spermatická buňka s jádrem zárodečného vaku> živné pletivo
3) oplozené vajíčko se mění v semeno
plod
- květní části (semeník, květní lůžko, …)> se mění v plod
- plod
o chrání semena
o vyživuje
o pomáhá v rozšiřování
pravé plody
o vznikají pouze v pestíku
o rozlišujeme – suché, pukavé, rozpadavé a dužnaté
nepravé plody
o vznikají z pestíku a dalších částí květu
pravé suché plody
o měchýřek – blatouch
o lusk – hrách
o nažka – pampeliška, lopuch
o oříšek – líska, lípa
o obilka – trávy, pšenice
