literárněhistorický kontext - lit po roce 1945 Flashcards
literatura
- května 1945
konec 2. sv. války, obnovení československa (Podkarpatská Rus podstoupena SSSR)
prezident beneš - znárodňovací dekrety, odsun Němců
25.2. 1948
komunistický únorový převrat, demise demokratické vlády, prezidentem Gottwald
čeští spisovatelé za války
zahynuli/popraveni: J. Čapek, K. Poláček, Vančura, Fučík
Syndikát českých spirovatelů
vyloučeni legionáři, katolíci,
autoři skautských knih, surrealisté = nelíbili se komunistické
propagandě, vznikl Svaz českých spisovatelů
politické procesy smnohými spisovateli,
byli obviňováni zvelezrady,
špionáže nebo hospodářského diverzantství: Josef Kostohryz, Václav
Renč, Jan Zahradníček, Záviš Kalandra
bylo zakázáno vydávání mnohých kulturních deníků a časopisů,
1952 zastaveno vydávání Lidových novin, taktéž byla zakázána
západoevropská a americká literatura, nejen beletristická, ale i dětská
či odborná
zknihoven byla odstraněna závadná díla:
K. Čapek, J. Orten,
legionáři, surrealisté, katolíci, F. Kafka, J. Foglar nebo K. May,
nežádoucí knihy byly ničeny, páleny, např. starobylá knihovna
Teologické fakulty vOlomouci byla zlikvidována úplně
druhá vlna emigrace českých spisovatelů:
Pavel Tigrid, Jan
Čep, Egon Hostovský = tzv. komunistický antisemitismus
vláda socialistického realismu
bezduché a dogmatické
přejímání sovětské literatury a kulturní politiky, výsledkem byla literatura
bezduchá, ideologicky nenávistivá, plná patetických frází, gest a
výhrůžek, do pozadí se dostala estetická funkce díla, literatura a kultura se
staly nástrojem komunistické propagandy, vznikají tzv. budovatelské
romány
1953
úmrtí Stalina i Gottwalda, začátek vysílání Československé
televize (rozvoj hraného i animovaného filmu)
rok 1956
zlom vliterárním prostředí, na sjezdu spisovatelů Hrubín a
Seifert kritizovali především schematismus vliteratuře, útlak vládnoucí
kulturní politiky, požadovali osobní svobodu umělce
začínají se objevovat nové kulturní noviny a časopisy: Literární noviny,
Host do domu, Květen, Plamen
