KPR

Question 1

Časné známky zhoršujícího se stavu

Answer 1

Zvýšená dechová práce

Zhoršení zatahování

Cyanóza nebo našedlé zbarvení kůže

SpO2 < 90 % i přes podávání O2

SpO2 < 60 % nebo pokles o více než 10% pod známou základní hladinu SpO2 u dítěte s vrozenou cyanotickou srdeční vadou

Anormální tepová nebo dechová frekvence

Hypotenze

Agitace nebo porucha vědomí, vyčerpání

Question 2

energia vyboja

Answer 2

asynchron 4 j.kg po 6.v 6j po 7. 8 j. arytmie synch 1-2 j

Question 3

bezpecnost defibrilacie

Answer 3

suchy pacient, povrchy
kovy napr. sperky
volny o2 
od defibrillatoru najmenej 12 cm
rukavice minimalizuju riziko

Question 4

elektrody

Answer 4

prefer samolepiace
maximalne velke ale nesmu sa dotykat
draha cez srdce
pod p klicek a lavu axilu, alebo na hrudnik vlavo tesne vedla sterna a mezi lopatky
padla zanorit do hrudnika

Question 5

defibrilovatelny rytmus

Answer 5

4j kg, po 6. 6j po 7. 8j, adrenalin 10 ug/kg po 3. s amiodarone 5 mg.kg max 300 mg, po 5. 5 mg.k max 150 mg s adrenalinom

Question 6

defibrilace 3 vyboje

Answer 6

spatrena zastava s kf, kt, covid pacienti, po 3 vybojoch ihned amiodarone, adrenalin az po 4 min

Question 7

4 H 4T

Answer 7

hypoxia hypovolemia hypotermia hypertermia hypohyperkalemia ca mg fosfat hypoglykemia tamponada perikardu tenzny pnx toxic trombone koronarok pl zil

Question 8

frekvencia ventilacie po oti dla veku

Answer 8

do 1 r 25
1-8 r 20
8-12 15
nad 12 10

Question 9

najcastejsie rytmy prinsrdecnej zastave u deti¿

Answer 9

Nejběžnější iniciální rytmy u dětí v kardiorespirační zástavě jsou nedefibrilovatelné rytmy: bezpulzová elektrická aktivita (PEA), bradykardie (< 60/min) a asystolie. Defibrilovatelné rytmy: bezpulzová komorová tachykardie (pVT) a komorová fibrilace (VF) jsou u dětí méně časté. Pokud se objevují, pak jde často o děti s nějakým základním srdečním onemocněním.

Question 10

definicia zavaznej bradykardie

Answer 10

Špatně plněný centrální pulz s velmi nízkou frekvencí (< 60/min) lze v této fázi někdy stále hmatat, ale dítě již bývá v této fázi apnoické nebo má jen lapavé dechy a nevykazuje žádné známky života. Je třeba ji léčit stejně jako nedefibrilovatelný rytmus při srdeční zástavě.

Question 11

klinicke a monitorvane znamky rosc

Answer 11

známky obnovy spontánního oběhu (ROSC), klinicky (otevírání očí, pohyb, normální dýchání) nebo z monitorovaných parametrů (etCO2, SpO2, krevní tlak, ultrazvuk),

Question 12

perioperacna srdecna zastava

Answer 12

hypoxia hypovolemia najc krvacanie hyperkalemia najc po podani sch , dialyzovany pacient, hypokalemia najc ileus, peritonitida, hypertermia tu maligna tenzny pneumothorax po traume hrudniku, kapnoperitoneum, tamponada perikardu pri hrudnycj operaciach, vzduchova , tukova embolia pri nch operaciach operaciach na dkk, toxicky ucinok anestetik, nakoniec reflexna bradykardia tlak na bulby , manipulacia v dc, tah za peritoneum, maligna arytmia pri vrodenych sv

Question 13

strategia 3. vybojov

Answer 13

3 vyboje po kazdom kontrolvat rytmus, podat amiodrone, masaz po 2 min kontrola rytmu, ak neuspesna resternotomie

Question 14

traumaticka srdecna zastava

Answer 14

otevření dýchacích cest a ventilace s kyslíkem
kontrola zevního krvácení včetně použití turniketů v případě exsanguinačního poranění
bilaterální thorakostomie s využitím prstu nebo drénu (nebo punkční thorakocentéza)
IO/IV vstup a tekutinová resuscitace (pokud je to možné s využitím plné krve nebo krevních derivátů) a použití pánevního pásu u tupých poranění