keystalicjw a amordnub katky Flashcards
krystalicke
castice pravidelne usporadany do krystalicke mrizky
monokrystaly
castice pravidelne usporadany v celem krystalu
jsou anizotropni
- v ruznych smerech maji ruzne vlastnosti
polykrystaly
tvoreny velkym mnozstvim drobnych krystalu (zrn)
izotropni - ve vsech smerech stejne vlastnisti
amorfni latky
beztvare
nemaji pravidelne usporadani castic
s rostouci vzdalenosti pravidelnost ubyva
izotropni
pr. polymery (pr - guma kaucuk umel plasty ) sklo, pryskyrice, vosk, asfalt
elementarni b.
rovnoběžnostěn, v němž jsou umístěny jednotlivé částice
( protejsi strany rovnobezne)
co je mrizkovy parametr
délka hrany zákl.b., určuje strukturu krystalu
bodove poruchy KM
ovlivnuji elektricke ci opticke vlastnosti pr. barvu
vakance
intersticialni poloha
primes
vakance
chybejici castice v idealni mrizce, pricinou tepelny pohyb castic
vakance
chybejici castice v idealni mrizce, pricinou tepelny pohyb castic
intersticialni poloha
castice navic
primes
cizi castice v krystalu/ nahradi vlastni castici mrizky
(mohou byt v intersticialni poloze)
poruchy carove
ovlivnuji mechanicke vl. (tvrdost, pevnost, tažnost)
dislokace
deformace pevneho telesa
deformace podle doby trvani
pruzna a trvala
pruzna (elasticka) deformac
teleso se vrati do puvodniho stavu, jakmile prestanou pusobit vnejsi sily
trvala (plasticka) deformaxe
trva i po odstranenu deformacni dily
v KM nastanou nevratne zmeny
podle smeru deformacnich sil
- tahem (2 stejne velke F v teze primce od sobe)
- tlakem (proti sobe, v 1 rovine)
- ohybem
- smykem - 2 sily opacneho smeru ale nelezi v 1 priˇce
- kroucenim
krystalické a amorfní l. - rozdíly
krystalické - částice pravidelně uspořádány do KM
- muzou byt izotropni i anizotropni
amorfní - nemají pravudelne usporadani castic
- jen izotropni
dislokace
dochazi k poruseni usporadani castic podel dislokacni cary
deformace
zmena rozmeru tvaru nebo V telesa zpusobena vnejsimi silami
tahem
obr
tlakem
o
ohybem
o
smykem
o
kroucenim torze
o
normalove napeti
Qn = Fp/S
Fn - velikost síly pružnosti
S - obsah plochy
Pa
mez pružnosti
QE
nejvyšší hodnota Qn kdy je deformace ještě pružná
po překročení dojde k deformaci trvalé
mez pevnosti
Qp
po překonání této hodnoty Qn dojde k porušení materiálu
dovolené napětí
QD
nejvyšší přípustná hodnota Qn při deformaci tahem/tlakem v praxi
soucinitel bezpecnosti
k=Qp/Qd
podil meze pevnosti a dovoleneho napeti
relativni prodlouzeni
Ë = delta l/l1
delta l = prodlouzeni (o kolik)
l1 = puvodni delka
hookuv zakon
normálové prodloužení je přímo úměrné relativnímu prodloužení
cim vic to natahnu, tim vetsi normalove napeti
modul pruznosti
E=Qn/Ë
delkova roztaznost/prodlouzeni
delta l = l1 alfa delta t - m
alfa = teplotni soucinitel delkove roztaznosti - K
objemova roztaznist
delta V=V1 beta delta t
beta = 3 alfa
beta = teplotni soucinitel V rpztaznosti
bimetal
2 svařené kovy s různou teplotou tání
termostaty, zehlicky, teplomery
krystaly s kovalentni vazbou
př. diamant, křemík
látky tvrdé, pevné
vysoká teplota tání
elektrické izolanty nebo polovodiče
v beznych rozpoustedlech nerozpustne
kovova vazba
kovy - tažné (dá se z nej vytvarovat pr. drat) a kujné (lze tvarovat po mechanickém bušení)
Fe, Al, Au, Ag
dobré elektrické a tepelné vodiče
iontová vazba
halogenidy alkalických kovů (př. NaCl)
tvrdé, ale křehké
vysoká teplota tání
izolanty – pevné skupenství, vodiče – roztoky, taveniny
vodíková vazba
př. led
tvrdé, ale křehké
nízká teplota tání
van der Waalsova vazba
-> molekulove krystaly
př. I2, suchý led, grafit
měkké
nízká teplota tání
lehce sublimují (s → g)
118
a) 2.10 na 8 Pa
b) 0,1%
c) 2.10^11 Pa
125.
3,4 cm
