Geografie sídel Flashcards

1
Q

Geografie sídel

A

disciplína geografie, zabývá se studiem sídel

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

sídlo

A

každé obydlené místo včetně ploch, které jsou využívány
obyvateli
- tvořeno sídelními jednotkami - domy
- základní centrum lidské aktivity

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

typy sídel:

A

a) městská sídla - město

b) venkovská sídla - vesnice

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

vznik osad

A

7000 - 6000 př. n. l. (neolitická revoluce)
- usedlý způsob života - přechod od lovu a sběru k zemědělství 
schopnost zajistit potravu pro celou rodinu  možnost setrvat
na jednom místě
- zajištění bezpečnosti - lokality s obrannými prvky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

první města

A

4 000 - 3 000 př. n. l.

  • Mezopotámie - povodí řek Eufrat a Tigris
  • údolí řek Indus, Ganga
  • povodí Nilu
  • povodí Huang He
  • Mexiko
  • Peru
  • Řecko, Řím, Malá Asie
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Venkovská sídla CO to je?

A
  • vznik v člověkem využívané krajině
  • existují 3 druhy venkovských sídel:
  • spojena se zemědělstvím, těžbou surovin, rybářstvím, využitím
    lesa
  • většina venkovského obyvatelstva žije v méně vyspělých
    regionech
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

3 druhy venkovských sídel:

A

a) samota = osamocená sídelní jednotka, např. hájenka
b) osada = skupina sídelních jednotek (větší než samota, menší
než vesnice), zpravidla nesamosprávná
c) vesnice = sídlo, které není městem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

zemědělská funkce venkovských sídel Historie

A

Evropa - raný středověk - formování základní sítě venkovských sídel
- model vesnice - rozmístění budov, polí, luk,…
Austrálie, Severní Amerika, J Afrika - osídleno Evropany
- rozptýlené farmy
- ovlivněno přírodními podmínkami - podnebí
- chybí dlouhodobý vývoj jako v Evropě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

nezemědělská funkce venkovských sídel

A
  • těžba dřeva, nerostů, dopravní uzly, rybářství, lov
  • v současnosti existují 3 nové funkce :
    a) obytná - zázemí měst - dojížďka
    b) rekreační - rekreace obyvatel z měst
    c) dopravní - hlavní dopravní tahy
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

typy venkovské krajiny: kolik typu? Co se s ni deje? dnes.

A
  • existují 4 typy venkovské krajiny (podle jejího využití):
    rozvoj venkovské krajiny - zájem o bydlení a podnikání  příliv
    investic  revitalizace vesnice
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

4 typy venkovské krajiny co se sni deje? co tam ty lidi delaj?

A

a) zemědělská
b) ekologická - ochrana přírody

  • nutné tradiční způsoby hospodaření

c) speciální - vojenská cvičiště
d) rekreační - využití neporušené krajiny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

venkovská krajina - zázemí měst CO se snim stalo?

A
  • přeměna sídel v zázemí měst
  • ztráta původního charakteru
  • změna způsobu života
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Městská sídla počátky měst: historie

A
  • starověk - Řím, Athény, Marseille
  • středověk - Paříž
  • zámořské objevy - rozvoj přístavů - obchodnícentra
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Městská sídla typi?

A
19. stol. - současnost
„města jako dopravní uzly“
„města v oblasti těžby surovin“-
„města jako administrativní centra“
„města jako kulturní centra“
„města jako obchodní centra“
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

„města jako dopravní uzly“

A

Hamburg, Amsterdam, Singapur

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

„města v oblasti těžby surovin“-

A

zformována bez historických souvislostí

- např. Ostrava, Dortmund, Katowice a další…

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

„města jako administrativní centra“

A

Canberra, Dillí, Washington

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

„města jako kulturní centra“

A

Paříž, Londýn, New York

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

„města jako obchodní centra“

A

New York, Londýn, Paříž

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

funkce měst:

A

existuje 6 základních funkcí měst:

a) obytná
b) výrobní
c) dopravní
d) kulturní
e) administrativní
f) reprezentační

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Definice města

A
  • nejednoznačné vymezení pojmu „město“

- existují různá kritéria:

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

a) počet obyvatel sídla

A
  • OSN - mezinárodní vymezení - sídla s více než 10 000 obyvateli
  • ČR - sídla s alespoň 3 000 obyvateli
  • Evropa:
  • sídla s alespoň 200 obyvateli - Norsko, Island
  • sídla s alespoň 2 000 obyvateli - Francie, Nizozemsko
  • sídla s alespoň 5 000 obyvateli - Rakousko, Slovensko
  • sídla s alespoň 10 000 obyvateli - Řecko, Švýcarsko, Portugalsko
  • Asie:
  • sídla s alespoň 50 000 obyvateli - Japonsko
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

b) funkce sídla co to je? Napr?

A
  • podstatné kritérium

- např. správní centrum, průmyslové centrum, centrum služeb….

24
Q

c) charakter zástavby sídla jaky? Co tam je?

A
  • výskyt vícepatrových budov
25
Q

d) způsob života jaky?

A
  • městský
26
Q
  • v praxi kombinace kritérií:
A

a) správní centrum, centrum průmyslu a služeb
b) slouží i svému zázemí
c) příslušný počet obyvatel
d) druh zástavby
e) způsob života

27
Q

Urbanizace

A

= nárůst celkového podílu obyvatel žijících ve městech

  • celosvětový trend
  • přináší změny:
    a) v chování obyvatel - např. populační úbytek
    b) ve způsobu života - městský
  • existuje zásadní rozdíl mezi vyspělými a rozvojovými státy:
28
Q

A) vyspělé státy - 4 fáze urbanizace

A
  1. klasická urbanizace
  2. suburbanizace
  3. desurbanizace
  4. reurbanizace
29
Q

B) rozvojové státy

A

relativně rychlý a neuspořádaný proces

30
Q

Urbanizace ve vyspělých státech nyni

A
  • proces urbanizace dokončen

- nové formy migrace v okolí měst

31
Q
  1. Klasická urbanizace Jadra?
A

= stěhování obyvatel do měst z městského zázemí i ze vzdálenějších míst
- Evropa v 19. stol.
- jedno jádro - např. Praha, Paříž
- více jader - složitá vnitřní struktura - např. Porúří, Horní Slezsko
viz prezentace

32
Q
  1. suburbanizace
A

= stěhování obyvatel do zázemí měst z měst i ze vzdálenějších míst
- Evropa ve 20.stol.
- posilování zázemí
- vznik velkých nákupních center v zázemí
- nárůst individuální motorizace
- úpadek městských center - stavební, sociální
viz obrazek prezentace

33
Q
  1. Desurbanizace
A
= stěhování obyvatel z měst i ze zázemí měst do vzdálenějších
míst
- úbytek obyvatel ve městě i zázemí
- nedochází ke zmenšení významu sídla
viz obrazek prezentace
34
Q
  1. Reurbanizace
A
  • jejím důsledkem je revitalizace (obnova) středů měst a starých
    výrobních zón

brownfields
= již nevyužívané průmyslové či zemědělské areály, vyskytují se v
městských průmyslových čtvrtích, zemědělské areály na okrajích
vesnic
např. Praha - Smíchov
Londýn - Docklands

35
Q

Urbanizace v rozvojových státech

A
  • relativně rychlý (rychlejší než proces urbanizace ve vyspělých
    státech) a neuspořádaný proces
  • dramatický proces
  • definice města podle OSN:
    1990 - 1995 - denně přibývalo do měst - 150 000 obyvatel
    2000 - 2005 - denně přibývalo do měst - 180 000 obyvatel
    2020 - 2025 - denně bude přibývat do měst - 250 000 obyvatel
  • 2025 - ve městech bude žít 5,5 mld.obyvatel - z toho 4,4 mld.v
    rozvojovém světě
  • počátek 20. stol. - ve městech žilo 10 % obyvatel
  • konec 20. stol. - ve městech žilo 50 % obyvatel
36
Q

Vybrané dopady procesu urbanizace v rozvojových (vyspělých) státech:

A

a) chudoba - často snížení životní úrovně - vznik chudinských
čtvrtí
- slum = chudinská čtvrt na předměstí velkoměst v rozvojových

státech, lidé bydlí v „chatrčích“

  • favela = označení pro slum používané v Brazílii
  • villa miseria = označení pro slum používané v Argentině
  • noví obyvatelé jsou často negramotní - nemohou získat
    odpovídající práci
    b) na obrovský příliv obyvatel nejsou připraveny zdravotní ani
    sociální služby
    c) kvalita ovzduší - emise z průmyslových závodů, či automobilů,
    smog
  • např. Rio de Janeiro, Sao Paulo, Mexico City, Los Angeles, Dillí
    d) bordelopolis = „města v odpadcích“, vyspělé státy (USA - New
    York) i méně vyspělé státy (Egypt - Káhira)
37
Q

pozitiva a negativa života ve městě

A
38
Q

pozitiva a negativa života na vesnici

A
39
Q

Seskupení měst - urbanizované regiony

A

velkoměsto

megaměsto

40
Q

velkoměsto

A

= město, které má více než
100 000 obyvatel
- významné hospodářské,
obslužné, administrativní funkce

41
Q

megaměsto

A

= město, které má více než
10 mil. obyvatel
- významné hospodářské,
obslužné, administrativní funkce

42
Q

vyjmenovat velkoměsta ČR

A
Praha
Brno
Ostrava
Plzen
Liberec
Olomouc
43
Q

3 nejlidnatější megaměsta

A

Tokio Japonsko 38.1
Dilli Indie
Šanghaj (Čína)

44
Q

aglomerace

A

= oblast skládající se z hlavního jádra a příměstských sídel
(zázemí města), pro které slouží jádro jako centrum služeb
vyššího řádu
- administrativně funguje jako jeden celek
- charakteristická hustá osobní (městská hromadná doprava) i
nákladní doprava
- např. Praha

45
Q

konurbace

A

= soustava aglomerací, shluky blízko sebe ležících měst, která
jsou administrativně samostatná

  • většinou společná dopravní infrastruktura
  • intenzivní vzájemná hospodářská spolupráce
  • klíčový podíl socioekonomického potenciálu státu
  • např. Randstadt Holland (doprava) - Amsterdam - Rotterdam -
  • Utrecht - Haag
    Porúří (těžba uhlí+průmysl) - Dortmund - Bochum -
  • Essen - Duisburg - Krefeld
    Donbas (těžba uhlí+průmysl) - Doněck - Luhansk -
  • Mariupol
46
Q

megalopole

A

= největší urbanizované prostory s populační velikostí nad 25 mil.
obyvatel
např. Bos-Wash: Boston - New York - Philadelphia - Washington

San-San: San Francisco - Los Angeles - San Diego
Tokaido: Tokio - Jokohama - Nagoja - Ósaka

47
Q

Struktura měst Impuls?

A
  • rozvoj průmyslu byl hlavním impulzem pro rozvoj měst
    1. vyspělé země
    2. rozvojové země
48
Q
  1. vyspělé země Struktura
A

a) jádro - city - peněžní ústavy, sídla firem, hotely, divadla,…
- extrémně vysoké ceny pozemků a nájmů
 úbytek trvale bydlících obyvatel

b) zóna bydlení - různá kvalita
c) zóna průmyslu
d) dopravní linie - různá funkce a úroveň
e) síť služeb - centrum - luxusní a reprezentativní služby
- zpravidla okraj měst - nákupní centra - důležitost dopravní
dostupnosti

49
Q
  1. rozvojové země Struktura
A
  • rozlohou menší jádra, méně luxusní
  • méně kvalitní dopravní systém
  • chudinské čtvrti
  • tržiště
50
Q

Funkce ekonomických činností ve městě typy

A

městotvorná funkce

městoobslužná funkce

51
Q

městotvorná funkce

A
  • tvořena výrobními a nevýrobními činnostmi, které vyrábějí
    produkty nebo poskytují služby obyvatelům žijícím mimo dané
    město
  • průmysl, doprava, obchod, školství, vědy,…
52
Q

městoobslužná funkce

A
  • tvořena výrobními a nevýrobními činnostmi, které vyrábějí
    produkty nebo poskytují služby obyvatelům daného města
  • část průmyslu, doprava, služby,…
53
Q

slum

A

chudinská čtvrt na předměstí velkoměst v rozvojových

státech, lidé bydlí v „chatrčích“

54
Q

favela

A

označení pro slum používané v Brazílii

55
Q

villa miseria

A

označení pro slum používané v Argentině

56
Q

bordeopolis

A

„města v odpadcích“, vyspělé státy (USA - New

York) i méně vyspělé státy (Egypt - Káhira)

57
Q

Bos-Wash

A

Boston - New York - Philadelphia - Washington