gender Flashcards
1
Q
spol. změny, které ovlivnily chod rodiny (4)
A
- strukturní změny trhu práce (participace žen, deregulace a privatizace, tendence omezit “rovné příležitosti” a “skloubení práce a rodiny” na tvorbu částečných úvazků pro ženy)
- vzdělanost žen (více než mužů)
- finanční přínos žen do domácího rozpočtu roste
- postupně roste podíl domácí práce vykonávané muži (generační změna)
2
Q
“láska jako práce”
A
šmausová
3
Q
genderová socializace (2) + důsledky
A
primární, sekundární (dívky x chlapci)
- nastavení klíčových institucí, infrastruktury, zákonů a rodinné politiky
- oblečení, domácí práce, hračky (z komerčního hlediska)
- tlak sociálních norem - kdy, kdo, kde se mu podřizuje a může podřídit
- důsledky - objektivizace žen, překračování legálních hranic muži (př. násilí)
4
Q
argumenty proti homoparentalitě (6)
A
nedostatečná reprodukce genderových rolí, reprodukce homosexuální orientace, chybějící správné muž. a žen. vzory pro dítě, stigmatizace dětí, proti přirozenosti, duševní nerovnováha, zneužívání dětí
5
Q
otcovství dnes
A
- “matkové” - stigmatizující, odmužšťující nálepka aktivních mužů (sami se takto tito muži pojmenovali)
- důsledkem toho, co je a není mužské
- zhruba 50 % obyvatel souhlasí s výrokem, že muž má vydělávat a žena se starat o domácnost
-
1,5-2 % mužů v ČR na rodičovské dovolené (strukturní důvody - vyšší plat) - racionální a neindividuální rozhodnutí
- chvála takových mužů (vs ženy na rodičovské normální, nevýjimečné, “krkavčí matky”)
- alkoholismus a jiné závislosti jako vybití z pracovního vypjetí
- muž jako ten zaopatřující - přesčasy, omezený životní cíl, zaměstnaná žena jako hrozba (konkurence)
6
Q
Parsons
A
rodina jako centrální a nenahraditelná soc. instituce (základní jednotka společnosti), slouží k reprodukci a socializaci
funkcionalismus
otec - racionalita, role živitele, matka - emociálnost, role pečovatelky
genderová a věková osa nadřazenosti
→ stabilita a konsenzus ve společnosti
7
Q
Harding
A
- dva typy (re)produkce
- materiální produkce - vnímána jako mužská
- přirozená produkce - jako ženská (rození a starost dětí)
- rodina jako nezbytný předpoklad pro ekonomického a politického uspořádání společnosti
- 3 roviny genderového univerza (mužské je více hodnotné):
- rovina dělby práce - nerovné příležitosti, technologické x pečovatelské práce
- symbolická rovina - “ženské” a “mužské” pojmy, vlastnosti a způsob uvažování, v kultuře a jazyku již zažitá, mužské je hierarchicky výše
- rovina individuálních identit, rolí - učení se a identifikace s vlastním genderem
- 3 epistemologické přístupy:
- Feminism empiricism – Problémem je špatná konzervativní věda, je třeba ji napravit podle dosavadních standardů
- Feminist standpoint – Utlačování se nachází v privilegované pozici odkrývat reálné struktury, není jedna ženská zkušenost
- Feminist postmodernism – Kritika dosavadních vědeckých předpokladů, vzdám nárok na jednu pravdivou metanaravitu, metapříběh, nemusím vzdát úsilí o to snažit se říkat méně falešné příběhy, ale to neznamená, že se zavírám do pravdy
8
Q
Rapp
A
- třídně diferenciované příležitosti rodin
- bohatá nukleární rodina si najme služku, uklízečku, jde na párovou terapii vs chudší rodina hledá zdroje péče v sousedství, příbuzenství a přátelství
- pro rodinu pracujeme a ona pracuje pro nás
- working out - vypracování, uskutečnění – vyjednaná povaha příbuzenských vztahů
- toto je moje rodina a moje rodina funguje (“it works”)
9
Q
Giddens
A
- rodina = sféra emoční vřelosti mezi partnery a mezi rodiči a dětmi
- domov se odděluje od místa práce, oslabení plné autority otce, výchova dětí je doménou matek, děti jako křehké bytosti, kterým je třeba poskytovat ochraňující zázemí - domácnost se mění v místo mateřské lásky
DRUHA MODERNITA (+ Bauman)
10
Q
Donzelot
A
- moderní rodina (na rozdíl od tradiční) není výchozím bodem vztahů prorůstajících do celé společnosti
- rodina = doména sociálna (zejména výchova a vzdělání dětí, prostor státní kontroly a dohledu)
11
Q
Finch
A
- rodina jako sféra veřejného a soukromého předvádění (display - jednání, předvádění o fungování rodiny konformně)
- display jako koncept k uchopení rodiny (ne struktury, ne organizace) display = hra rolí
- proces, ve kterém lidé sdělují, že svými aktivitami dělají rodinu - publikum
12
Q
Goffman
A
- rodina jako sféra, ze které se reprodukuje genderová nerovnost
- mužská role živitele a ženská role pečovatelky určují postavení na trhu práce (profesní dráha ženy je pečovat o rodinu a domácnost)
- profánní chápe jako formální, žádoucí společností, znesvěcené
- posvátné chápe jako osobní, spontánní, humor, autenticita
- Popsal totální instituci jako jasně vymezený prostor, ve kterém se jednotlivé aktivity, které bývají obvykle separovány, odehrávají na jednom místě
- Rodina – totální instituce pro ženy právě proto, že zde tráví převážnou většinu svého času x manžel a starší děti odcházejí pryč
13
Q
Carrington
A
- rodina jako entita ustanovená v interakcích lidí, kteří se milují a pečují jeden o druhého
- její členové “dělají rodinu” - rodina vnímána jako neustále vykonávaná práce - konstruují vztahy, které považují za rodinné
- tato činnost je ovšem vnímána za samozřejmou a neviditelnou
- zviditelní se konceptem práce (rodina jako každodenní práce)
- feeding work (stravování), kinwork (udržování vazeb), emoční práce, práce s prezentací statusu domácnosti, konzum, interakční práce
- problém - příbuzenství vnímáno jako biologicky dané (podobně jako gender)
- rodinný život jako práce (domácí práce, feeding work, emoční práce, sféra konzumu, sféra kinwork/příbuzenství) - rozdělení těchto prací
- (mýtus gay rodin jako rovnostářské)
14
Q
Bourdieu
A
- “nastolování” rodiny a nastolování v rodině
- nastolování je zajišťování integrace rodiny - to často prací žen
- je to např. svatba, náklonnosti, pěstování soudržnosti
- dynamika podřízení žen a dominance mužů
- rodina je principem zakládajícím sociální zkušenost (osvojování, zvnitřňování a somatizace HABITU = dispozice k jednání, dispozici získanou zkušeností a utvářenou dlouhodobým procesem socializace)
- rodina = individuálně prožívaná zkušenost, zároveň zprostředkována v kontextu “dominantní definice rodiny sestávající ze slov jako je dům, domov, domácnost”
- to “uvnitř” rodiny idealizované jako posvátné (to skryté, nedotknutelné, nepodléhající veřejným pravidlům)
- rodina jako dobře podložená fikce státem
- Rodina je výsledkem nastolování, což je rituální i technické ustavování jednoty a zjišťování integrace rodiny - výsledkem je, že se rodina jeví jako jednotná, pevná a trvalá
- Rodina je výsledkem praktického a symbolického úsilí nebo práce -> pomoc, obdarování, vzájemné služby, návštěvy, pozornosti, laskavosti - zajišťování této soudržnosti často prací žen
- Dualita struktury – projevuje se jako objektivní struktura sociálního pole a subjektivní struktura habitu (habitus = nástroj k uchopení třídy)
15
Q
Beck a Beck-Gernsheim
A
- rodina a láska v moderní společnosti na pozici boha
- proměna rodiny modernitou
- proměna definic muži a ženy, smrti a života, otců a matek
- individuální význam rodiny, lásky, rodičovství, sexuality (př. manželství již nemusí být heterosexuální)
- Nahrazení rétoriky třídního konfliktu konfliktem statusovým
16
Q
druhá modernita (5)
A
- zpochybnění modelů první modernity
- proměna rodiny, jejích forem, struktur
- změna institucí vytvářejících vztah mezi individuem a společností
- vztahování rodiny k jednotlivci (již ne ke kolektivu) - proces individualizace
- manželství z lásky (již ne pro majetek nebo spol. postavení)
- “normalizace diverzity” (př. homosexuální svazky)
- proměna role ženy (již ne pouze péče), role muže ovšem zůstává stejná (spjata s veřejnou sférou)
17
Q
Bauman
A
- v doba “tekuté modernity” jsou partnerské svazky krátkodobější, moderní jedinec se obává závazku, slábne role zodpovědnosti, důvěry a schopnosti dělat kompromisy
- děti jako zdroj radosti
- partnerské a rodičovské vztahy již ne předurčené a nevyhnutelné ale vědomé plány (rozhodnutí a volba)
- moderní vztahy přirovnává k burze s akciemi (je normou nestálost partnerů)
18
Q
Chodorow
A
- To že se na výchově podílejí hlavně (či pouze) ženy je základem genderové diference a reprodukce sociální struktury -> rozdělení na “soukromé ženy” a “veřejné muže”
- Identita ženy je založena na kontinuitě identifikace s matkou, kdežto u chlapce naopak na vymezení vůči matce a ženskému
- Perspektiva, ze které bylo dosud na perspektivu rodiny nahlíženo, je perspektivou androcentrickou a etnocentrickou
- Kritika zejména nereflektování kategorií moci, etnicity a třídy při analýze rodiny
- učení se genderu vázáno na vztah s rodiči
- na rozdíl od Freuda důležitější role emocionálního vztahu s matkou, který se v určitý moment láme v důsledku osamostatnění
- dcera se od matky příliš neodlučuje, obraz sebe samých zakládají na vztazích s ostatními - nejprve jde o matku, posléze o jiného muže - v důsledku jsou ženy sensitivní a emocionálně soucitné
- maskulinita chápána v protikladu k feminitě - chlapec získá vlastní já po odloučení od matky - postrádají emocionální schopnosti a soustředí se na úspěch
19
Q
Oakley
A
- práce žen v domácnosti jako náročná, osamělá, nikdy nekončící - frustrace žen
- být dobrou matkou a hospodyní se vzájemně vylučuje (rozpor v každodennosti, pořádku)
- uspokojení nakonec ženy hledají mimo rodinu
20
Q
Barret a McIntosh
A
- žena svou prací v domácnosti přináší výhody
- inspo. Marxem - třídní strukturovanost rodiny - třída se promítá do podoby mateřské či živitelské role
- podmanění žen je důsledkem kapitalistického vykořisťování v rodině
-
tržní ekonomika profituje z neplacené práce žen
- Ženy se bez nároku na plat starají o mladé, staré, nemocné ale i o pracující muže – oprese žen tedy vyplývá z jejich role jak v produkci, tak v reprodukci
21
Q
Jagger a Wright
A
- Formulace rozporu mezi komplexní realitou postmoderních rodinných forem a zjednodušující ideologií moderní rodiny
- Pokud označíme určitou prezentaci rodiny za ideologickou, pak oslabujeme esencializující představy mateřství, genderu, rozdělení domácích prací, genderové socializace, manželství či povahy biologických vazeb
22
Q
skleněný strop
A
ženy se ne moc často dostávají do vedoucích pozic, ty jsou „jenom pro muže“
23
Q
skleněný výtah
A
muži rychleji dosahují vyšších pozic v zaměstnání
24
Q
horizontální x vertikální segregace na trhu práce
A
- Horizontální segregace na trhu práce – vysoká koncentrace mužů nebo žen v určitém sektoru trhu práce nebo
v určitých povoláních 🡪 ženy vykonávají typičtěji ženské práce a muži typičtěji mužské práce (ženy – sestřičky,
učitelky X muži – inženýři) - Vertikální segregace na trhu práce – skleněný výtah a skleněný strop, rozložení pozic mezi muži a ženami
25
Q
Jaké faktory se promítají do GPG
A
o Přímá diskriminace ženy dostávají za stejnou práci (nebo práci stejné hodnoty) nižší mzdu než muži
o Nepřímá diskriminace – zdánlivě neutrální zacházení, které v důsledku znevýhodňuje ženy
o Horizontální segregace na trhu práce
o Vertikální segregace na trhu práce
o Péče o rodinu a domácnost – péče o rodinu či domácnost se ve větší míře věnují právě ženy
o Genderové stereotypy – ženám a mužům jsou přisuzovány rozdílné vlastnosti, schopnosti a společenské role
(žena – pečovatelka, muž – živitel rodiny)
o Věk, geografie (nejv, rozdíly v Praze), typ zaměstnání (nejv. rozdíl mezi finančními makléři a makléřkami, 46 %, nejm. mezi kuchaři a kuchařkami), role sociálního dialogu (jakou důležitost problematice společnost přikládá), vzdělání (nejv. rozdíl mezi VŠ vzdělanými)
26
Q
faktory podmiňující touhu po rodičovství
A
- sebepřijetí
- vnímáno za nepřirozené (”přirozenost” rodičovství a priori určená hetero nebo lesnickým párům)
- obavy z přenesení homofobie na potomky
- podmínky adopce a asistované reprodukce pro registrované partnery
- morální dilema (bude-li dítě trpět)
- Švab interpretuje jako potlačení vlastních rodičovských tužeb
- mateřství “přirozené” pro ženy (tedy lesby)
27
Q
možnosti výchovy dětí + podmínky
A
párové a skupinové domluvy výchovy dětí, adopce, in vitro, surogátní matky, dárce spermatu
- reprodukční, legislativní i společenská pozice a situace lesbických žen, které si v České republice přejí mít dítě, je nepoměrně snazší (dárci spermatu)
- teprve po coming outu mizí v představách gayů možnost mít děti
- dvojí stigma - gay otcovství + otci jako kompetentní rodiči
- od r. 2016 lze adopce pouze jednim z paru
28
Q
Studie Alfreda Kinseyho
A
- a 50. léta, USA, 18 000 respondentů)
- první rozsáhlý průzkum sex. chování
- odsouzeno pro nemorálnost
- výsledky byly překvapující, rozdíl veřejného očekávání (společenských norem, toho, co bylo považováno za přijatelné) a skutečným chováním
- a 50. léta, USA, 18 000 respondentů)
29
Q
Rozhovory Lillian Rubin
A
- léta, USA, 1 000 respondentů
- výrazný posun věkové hranice sex. aktivit níže
- méně výrazný “dvojí standard”
- významný poznatek - ženy vyhledávají sex. potěšení (dříve od nich bylo očekáváno ho pouze poskytovat) → asertivita žen → obava mužů z uspokojení ženy → cítí se nedostateční x mužská kontrola všudypřítomná ve společnosti → kontrolu si udržují násilím (”většina mužské sexuality je spíše kompulzivní než příjemná”)
- léta, USA, 1 000 respondentů
30
Q
Studie Sociální organizace sexuality (1994, USA)
A
překvapující výsledek sex. konzervatismu Američanů (nebo neodpovídali pravdivě)
31
Q
Kenneth Plummer
A
- 4 typy homosexuality v moderní západní kultuře:
- nezávazná (nemá hlubší dopad na sexualitu jedince)
- daná situací (př. věznice)
- personalizovaná (utajovaná)
- “jako způsob života” (po “coming outu”)
32
Q
Paul J. Goldstein - rozdělení prostituce podle:
A
- pracovního nasazení (tedy frekvence provozování, př. dočasně)
- pracovního kontextu (tedy typu pracovního prostředí a procesu interakce, př. “pouliční prostitutka”, “call-girls” navštěvují byty klientů nebo klienti byty prostitutek, “domácí prostitutka” pracuje v soukromém klubu nebo nevěstinci, “z masážního salonu” pracuje v prostředí původně určeném k masážím)
33
Q
Molly Hasket
A
špinavé tajnůstky manželství = manželství může skrývat, včetně frustrací a konfliktů, které se často skrývají za romantickým ideálem
složitosti a realita manželského života ve vztahu k genderovým rolím a očekáváním
34
Q
Judith Lorber (5)
A
- psychické zdraví mužů vs žen v manželském sňatku
- vliv lidské fyziognomie vs sociálního učení - mizivá hranice, dodnes málo důkazů
- plodnost, menstruace a menopauza žen jako překážka (až patologie) v zaměstnání
- “menší” biologické rozdíly → odlišný přístup společnosti rozdíly prohlubuje
- v povolání sociálně konstruovaný rozdíl těleské výkonnosti a technické zdatnosti → vyšší mzdy a pocit moci mužů
+ 10 sex. identit
35
Q
Výzkum gay otcovství v ČR
A
- 2006, 2007 kvalitativní analýza rozhovorů (polostrukturované hloubkové rozhovory)
- analýza prostřednictvím interpretativní fenomenologické analýzy (IPA)
- vyvrácení stereotypu, že gay muži o děti nestojí - jsou gayové příliš promiskuitní?
- stereotyp hetero rodičovství a podmínky pro adopci potlačují rodičovské tužby gayů
- “podmínečná tolerance” společnosti (tolerance gayů v ČR mnohem vyšší než tolerance gay rodičů)
Faktory podmiňující touhu po rodičovství - sebepřijetí
- vnímáno za nepřirozené (”přirozenost” rodičovství a priori určená hetero nebo lesbickým párům)
- obavy z přenesení homofobie na potomky
- podmínky adopce a asistované reprodukce pro registrované partnery
- morální dilema (bude-li dítě trpět)
36
Q
Výzkum Alenky Švab
A
- 2003, 2004 Slovinsko
- reprodukční preference gay mužů a lesbických žen - byly stejné (40 % chce děti z obou skupin)
- oproti heterosexuálním párům nemají očekávaná pravidla a chování (kvůli, díky stigmatizaci) - širší pole preferencí
37
Q
Výzkum Judit Takács
A
- kvantitativní výzkum v Maďarsku důležitý pro postkomunistické studie
- sdílené hodnoty (sebe respekt, zodpovědnost, odvaha, materiální zajištění apod.) gay i hetero mužů
- zásadní rozdíl v hodnotách týkajících se rodiny - menší důraz na rodinu u gay mužů, naopak kladou větší důraz na opravdovou lásku a přátelství než hetero muži
- problém - negativní přijmutí společností, definice a chápání rodiny (heterosexuální a nukleární)
38
Q
Sbordone
A
studie “nových gay otců” - pozitivní vliv otcovství na internalizovanou homofobii a sebeidentifikaci
39
Q
Acker
A
škola je sociální institucí formovaná předsudky, normami, hodnotami dané společnosti (ty dále předává) - je genderovanou institucí
40
Q
B. Thorne, R. Connell
A
Gender play
- nastavuji si a vyjednávám svou roli
- → neexistuje univerzální gender, ind. si nastavujeme svou pozici v genderu (př. budu se chovat podle očekávání, abych měl klid)
41
Q
Menšinový stres
A
- nad rámec běžného stresu u menšinové populace, která je často stigmatizována, marginalizována
- systémová úroveň - stres ze zákonů, norem
- mezilidská úroveň - šikana, diskriminace, mezilidské vztahy
- osobní úroveň - strach z odmítnutí, skrývání sex. orientace a genderové identity
42
Q
Tranzice (3)
A
- sociální - změna vizáže jména/oslovení a rodu
- medicínská - hormony, operace (s tou se nemusejí ztotožňovat všichni trans lidé, liší se kvalitou a servisem v každé zemi), sterilizace
- úřední - bez medicínské jí nelze v ČR dosáhnout (změna jména, úředního pohlaví, rodného čísla) - nově v ČR zrušení podmínky sterilizace
43
Q
Gender (3+3)
A
=- kategorie očekávaného chování, nastavuje pravidla institucí (škola, zaměstnání)
- symbolický řád genderových vztahů (sexismus jazyka, co je mužské, co je ženské)
- není přenášen individuálně (př. učitel se chová podle školního řádu)
- gender jako koncept (”sociální pohlaví”) - proměnlivé s dobou a kulturou
- genderová identita - vnitřní prožívání a pojmenování vlastního genderu (nejč. muž, žena, nebinární identity)
- genderová exprese - vnější projevy genderové příslušnosti (nemusí se rovnat s g. identitou, př. přechod transgender osoby) (maskulinita, androgynie, feminita)
- cisgender
- transgender
- nebinární
44
Q
Pohlavi
A
- biologické pohlaví - muž, žena, intersex
- úřední pohlaví - muž, žena (př. Kanada - označení x) = pohlavní kategorie
45
Q
pokus Vandy L. Zammuner
A
s výběrem hraček rodičem a dítětem
46
Q
Studie C. Forda a F. Beache
A
- každá kultura přijímá sexualitu rozličně - důkazem že je spíše naučená než vrozená
47
Q
vznik termínu gay a prostituce
A
- léta 18. století
konec 18. století
48
Q
rezoluce OSN 1951
A
kritika lidí organizujících a těch, kteří mají z prostituce zisk, nikoli ale prostituce jako takové
49
Q
Dětská prostituce 3 skupiny
A
děti, které utekly z domova
děti, které z domova odcházejí (např. na několik nocí)
odmítnuté děti
50
Q
sexuální turismus
A
původ v zajišťování “sexuálního vybití” vojáků během Korejské a Vietnamské války - “odpočinková a rekreační centra” byla budována v Thajsku, Vietnamu, Koreji, na Filipínách a Taiwanu
51
Q
Catherine MacKinnon
A
každá vlastnost, kterou se muži odlišují od žen, je v této společností přijímána kladně
52
Q
genderová slepota
A
- “nevidíme” ty děti, které nezapadají do stereotypů (učitel neví jak jednat s např. neposlušnou dívkou)
- škola tuto dualitu genderu reprodukuje a legitimizuje
53
Q
Podmínky tranzice v ČR
A
- diagnóza - “genderového nesouladu” (nově není definován jako patologický, jako nemoc nebo porucha)
- dovršit 18 let
- rozvést se, ukončit registrované partnerství
- schválení od komise
- (sterilizace)
→ neexistuje pro nebinární lidi
54
Q
studie Judith Stacey
A
- Zejména v kontextu Spojených států se zabývá rozporem mezi mytizující rétorikou rodinných hodnot a
každodenním jednáním – tento rozpor je ve veřejné debatě charakteristický vzýváním starých časů a morálních
pořádků a stýskáním nad neznámou budoucností - Patologické jevy jsou převáděny na společného jmenovatele rozpadu tradiční rodiny
55
Q
Karpmanův trojúhelník dramatu
A
- vznik tohoto schématu důsledkem boji o moc
- “ti kdo útočí”, “ti kdo na sebe nechají útočit”, “ti kdo před útočníky zachraňují”
- tyran - dojem že je nadaný a schopný, donucovací prostředky jako kritika, poučování, nátlak a agrese, jeho ziskem je pocit moci a vybití vnitřní frustrace a nejistoty, k udržení své pozice ostatní přesvědčuje o jejich neschopnostech
- oběť - lítost, pasivita, nízké sebevědomí, potřeba modelů které může následovat, pozici si nevědomě udržuje protože je pro ni výhodná, ziskem je pocit nevinnosti a beztrestnosti, nemusí se rozhodovat, nenese zodpovědnost, soucit a obviňování tyrana od zachránce, odmítá návrhy jak se z její pozice vymanit, nechce o ni přijít
- zachránce - přesvědčen (stejně jako tyran) o bezmoci a neschopnosti oběti, altruistický, laskavý, naslouchající, pracovitý, pomáhá oběti tak aby ji udržel v nesamostatnosti, nechce aby oběť přišla s vlastním řešením na situaci, často pomáhá více než si oběť sama přeje, je vyčerpaný nepřetržitou pomocí, ziskem je vděčnost a ocenění od těch kteří sami nejsou schopni jeho ušlechtilosti
- tyto pozice neexistují samy o sobě ale ve vzájemném vztahu, přechodně si pozice mohou vyměňovat (př. oběť obviňuje tyrana), nikdo z nich se necítí být odpovědný za své jednání, vzájemně se obviňují z vlastního diskomfortu
- motivací je úzkost ze sebe navzájem, touha přivlastnit si druhé a získat nadvládu, emoční uspokojení
- pro vymanění se z trojúhelníku:
- uvědomit si že hraji hru, uvědomit si v ní vlastní pozici
- při opuštění přebírám zodpovědnost za své pocity a jednání, musím překonat strach ze ztráty jistot, musím překonat odpor ostatních účastníku protože i jim hrozí v důsledku ztráta pozice
- pro vymanění se z trojúhelníku:
56
Q
růstový vztahový trojúhelník
A
- netoxická podoba závislosti - “růstový vztahový trojúhelník” - vyzyvatel, tvůrce, průvodce - vnímání vlastních i cizích potřeb a práce s nimi, všímání si a řešení nerovnováhy, na řešení se podílejí všichni členové, o potřebách se mluví přímo a bez obviňování
- vyzyvatel (transformací tyran) - přináší výzvy, formuluje nápady, je si vědom proměny svých nápadů díky druhým, je si vědom že se díky druhým uskutečňují, přijmul možnost že ho ostatní přerostou a budou mu inspirací, je si vědom vlastní potřeby podpory a pomoci, je schopný komunikace, je schopný věnovat energii pro tým a vést ho za cílem
- tvůrce (transformací oběti)- využívá podpory a energie kolektivu jako zdroje pro vlastní tvorbu nebo vlastní změnu, dovoluje druhým mu pomoci bez pocitu viny a bezmoci, ze zdrojů podpory tvoří, kritiku vnímá jako inspiraci, vnímá vlastní sílu a dispozici pro kolektiv
- průvodce - nabízí zdroje, motivuje ostatní, nevyčerpává sám sebe, zdroje nabízí ostatním k pomoci pro jejich vlastní cestu, předává kompetence, dokáže se inspirovat, dokáže si dát volno a říct o podporu
- potřebují se navzájem ale nejsou vázáni neviditelnou manipulací a mocenskou dynamikou, motivací není úzkost nebo touha ale vytvoření něčeho co lze jen kolektivně a obohacení ze spolupráce
57
Q
otázka “etické kultury” v hierarchii
A
jaké vztahy v rámci struktury (hierarchické i nehierarchické) se mezi lidmi rozvíjejí, jaká sebeúcta a úcta vůči ostatním zde panuje
58
Q
realita hierarchie
A
- nehierarchická struktura - možná neverbalizovaná mocenská hierarchie (nebezpečnější, nepojmenovaná)
- hierarchická struktura - může zabránit neformálním konfliktům
59
Q
instituce genderové rovnosti v ČR
A
úmluva lidksých práv (Ev. komise)
Ministerstvo školství (zprávy o sex. zneužívání)
vláda (pod ní školy)
plány genderové rovnosti (prevence)
ombuds osoby, ENOHE
60
Q
redefinice znásilnění v ČR
A
2023
redefinice znásilnění 2023 - nutnost výslovného konsensu (v novele jako “ne znamená ne”, odpor jako bezbrannost, gesto, pláč, obranná pozice), sex. praktiky s dětmi do 12 let vždy jako znásilnění
61
Q
bystander effect
A
efekt přihlížejícího se může promítat v genderového násilí
62
Q
konsenzuální vztah vyučujícího se studentem
A
neslučitelnost stabilního a dynamického vztahu
kodifikováno jako střet zájmů
řešeno prevencí (méně často sankcí) - ohlašovací povinnost - “střední cesta trestání”
systémový problém - kontinuum
predátorské jednání
promítá se do celé skupiny
63
Q
problémy sex. násilí - projekt UniSafe
A
- 2 ze 3 osob se setkali se sex. obtěžováním (slovní + fyzické)
- 67 % má zkušenost se sex. obtěžováním
- míra ohrožení není symetrická (nejv. ohroženy osoby nebinární 74 %, poté ženy 66 %, muži 56 %)
- faktory - věk, pozice, etnicita, genderová exprese, pracovní status (př. podle typu smlouvy) → intersekcionální nerovnost
- → systémový problém, alarmující výsledky
- problém - většina případů neohlašováno, 13 % obětí problém nahlašují (kvůli př. přesvědčení o nedostatečné závažnosti, vliv akademického úspěchu)
- spekulativnost o správnosti řešení případu - identifikátorem vzorce chování (př. opakovanost)
- instituce se bojí o veřejný obraz při zveřejnění řešení sex. násilí
64
Q
GPG v eu a čr
A
- gender pay gap - v EU = 12,7 % (2021) (= ženy berou za hodinu o 12,7 % méně než muži), ČR 15 % (nejv. mezi VŠ a vyučených)
- pod 5 % - Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko, Polsko, Belgie, Itálie
- nad 17 % Maďarsko, Německo, Rakousko, Estonsko
- často příčinou nižší zaměstnanost žen, a ty jsou na vyšších pozicích
- pozor na statistické srovnávání vs příčinami takových výsledků (př. Rumunsko)
65
Q
gender overall earnings gap
A
- průměrná hodinová mzda + průměrný počet odpracovaných hodin za měsíc + zaměstnanost = 36,7 % v EU
66
Q
gender employment gap
A
= 10,7 % (v ČR asi 4-5 %)
67
Q
- gender equality index
A
- kritéria: práce, čas (př. podíl na neplacené práci), zdravotnictví, přístup k moci (zejm. politické - nejnižší index), vědecká vědomost, mzdy (pro ČR nejvyšší index), (násilí)
- ČR 57,9 % rovnosti mužů a žen (25. místo v EU, situace se zlepšuje ale pomaleji než ve zbytku EU), nejvíce Švédsko 82,2 %, Finsko, Slovinsko, průměr EU 70,2 %, nejméně Maďarsko 57,3 %, Řecko
68
Q
příčiny gpg
A
- horizontální segregace (feminizované obory jako péče, zdraví, vzdělání obecně méně placeny)
- neplacená práce (péče o rodinu)
- skleněný strop (méně žen se dostává do vyšších pracovních pozic)
- platová diskriminace (za stejnou práci nižší mzda)
69
Q
Bell Hooks
A
Feminismus je pro všechny:
- feministický třídní boj
- ideál feminismu - hnutí kritického myšlení, feministky s třídní mocí vybudují bydlení pro ženy, které si ho nemohou dovolit
70
Q
revoluční feminismus
A
- cíl revolučního feminismu - rovnost privilegované třídy žen s muži
- na tuto problematiku upozorňovali radikální feministky a alternativní média
- radikální feministka Mary Barfoot - The Coming of Black Genocide - označuje ženy “těžící ze stávající genocidy” a ty, které byly úspěšně zařazeny do patriarchátu jako “escalator women” (využily hnutí jako výtah do lepších pozic), “pokud jsme taťkovy sestry a chceme jen to, co získal on, pak nakonec podporujeme systém, díky němuž to vše získal”
- → zjištění feministek z privilegovaných tříd, že je snazší zrušit třídní společnost spíše než patriarchální
71
Q
problematika revolučního feminismu
A
- pracovní možnosti vzdělaných žen “elitní třídy” byly stejné jako střední a dělnické třídy - raději zůstávaly doma
- některé jako symbol odporu proti patriarchátu a otázky genderové diskriminace do těchto prací “pod jejich úroveň” začaly chodit přes odpor jejich manželů → feminismus (zejména lesby), snaha o rovnou svobodu mužů a žen v rámci jedné třídy
- mzda žen jim ovšem svobodu nemohla zajistit
- → úspěch - vyšší mzdy a menší diskriminace žen v práci
- → elitní vrstva žen měla v rukou třídní moc → převaha třídních zájmů (a rasy, diskriminace černošek) nad feministickým úsilím
- pracující ženu považoval za ženu osvobozenou (feminismus nebyl pro nepracující ženy + nízká mzda ve skutečnosti neosvobozuje)
72
Q
feminizace chudoby
A
- ženy jsou náchylnější k chudobě (trh práce, péče o rodinu, vzdělávací a profesní příležitosti)
- nejv. ohrožené rodiny jednoho rodiče s dětmi, důchodkyně žijící samy
73
Q
problematika práce (z fem. hlediska)
A
- ženy v domácnosti - izolace a osamělost x ženy a muži v práci - zvýšení sebevědomí a spoluúčast v komunitě
- zaměstnání nejvíce osvobozuje ženy žijící bez partnera
- pro řešení nutné alternativní životní styly, vyšší sociální výdaje (a ne např. vojenské - welfare not warfare)
- privilegované ženy se udržují na úkor svobody jiných žen
- vliv smyslu práce - pro více peněz x pro kvalitu života (well-being)
- titul nezvyšuje mzdu (neplatí čím déle studuji, tím více vydělám)
- mzdy ve feminizovaných oborech nerostou
74
Q
nerovnost práce
A
● „leaky pipeline“ (děravé potrubí kariéry ve vědě)
o Do pracovní kariéry se promítají očekávání společnosti (děti, manželství, …)
o Skleněný strop (glass ceiling)– ženy se ne moc často dostávají do vedoucích pozic, ty jsou „jenom pro muže“, sklenění - nejsou dány zákonem
o Skleněný výtah – muži rychleji dosahují vyšších pozic v zaměstnání (vliv více času)
o Horizontální segregace na trhu práce – vysoká koncentrace mužů nebo žen v určitém sektoru trhu práce nebo v určitých povoláních - ženy vykonávají typičtěji ženské práce a muži typičtěji mužské práce (ženy – sestřičky, učitelky X muži – inženýři)
o Vertikální segregace na trhu práce – skleněný výtah a skleněný strop, rozložení pozic mezi muži a ženami
75
Q
Jaké faktory se promítají do GPG
A
o Přímá diskriminace ženy dostávají za stejnou práci (nebo práci stejné hodnoty) nižší mzdu než muži
o Nepřímá diskriminace – zdánlivě neutrální zacházení, které v důsledku znevýhodňuje ženy
o Péče o rodinu a domácnost – péče o rodinu či domácnost se ve větší míře věnují právě ženy + i samotné očekávání (!) že jednou bude pečovat
o Věk, geografie (nejv, rozdíly v Praze), typ zaměstnání (nejv. rozdíl mezi finančními makléři a makléřkami, 46 %, nejm. mezi kuchaři a kuchařkami), role sociálního dialogu (jakou důležitost problematice společnost přikládá), vzdělání (nejv. rozdíl mezi VŠ vzdělanými)
o Genderové stereotypy – ženám a mužům jsou přisuzovány rozdílné vlastnosti, schopnosti a společenské role (žena – pečovatelka, muž – živitel rodiny)
76
Q
násilí
A
- násilí = použití nebo hrozba použití fyzické síly proti sobě samému, jiné osobě nebo skupině
- x psychické násilí
- hate crimes = trestné činy motivované nenávistí, předpojatostí či předsudky vůči skupině obyvatel na základě rasové či etnické příslušnosti, státního původu, náboženského vyznání či sexuální orientace = zločiny z předpojatosti = bias crimes
- nejčastěji oběti lidé jiné barvy pleti, rasově smíšené páry a homosexuálové, útočníci mladí bělošští muži
- není žádná mezinárodní ochrana sexuálních menšin, absence trestnosti násilí motivovaném pohlavím oběti (v USA)
- velká část zločinů na ženách genderově motivovaná - cíl zastrašit všechny ženy, ne jen jednu konkrétní
- problémem je absence kategorie pohlaví v zákonech (tedy genderově motivovanou kriminalitu, vedlo by k vyšší trestnosti a větší ochotě ohlašovat případy)
- ženy se obávají náhodného mužského násilí, je pravděpodobné že bude zločin přehlídnut a bagatelizován, nejčastěji je vykonáno někým blízkým (partner, přítel, příbuzný, 3x větší pravděpodobnost než útok někým cizím)
- u mužů pravděpodobnost stejná na obou stranách
77
Q
znásilnění
A
- ženami nejvíce obávaný zločin (již od školního věku)
- nejméně ohlašované zločiny, nízká pravděpodobnost odsouzení útočníka
- problematika definice (je proměnlivá)
Mýtus spoluviny
- prokazování viny pachatele x prokazování bezúhonnosti obětí (že samy nejsou odpovědny za napadení, zpochybnění důvěryhodnosti při absenci citového či tělesného traumatu, při “neslušném” chování, požívání omamných látek)
- ještě méně ohlašují muži a homosexuálové (protože jsou “deviantní”) jako oběti
- některé skupiny “neznásilnitelné” (prostitutky, narkomanky)
Mýtus ne znamená ano
- ženy mají vnucený sex rády
- muže obviňují neprávem, aby se pomstily, ze studu
- → přísná legislativa
- dnes legislativa upravena, v soudních rozhodnutích stále znatelné
- problematika s dokazováním (ne)souhlasu oběti
- “znásilnění známou osobou” - více než 55 % případů
- 90 % případů s obětmi pod 12 let
- 10x častěji nenahlašováno než cizím pachatelem
- 33 % doma, 21 % u známých doma
- “znásilnění manželem”
- dlouho netrestné (manželka jako majetek muže)
- nejedná se o přistoupení na styk z lásky i přes svou ne touhu
- jedná se často o případy se závažnějšími dopady než cizím pachatelem (pachatele oběť miluje a důvěřuje mu)
- často nenahlašováno (strach z pomsty manžela, stud)
78
Q
znásilnění dnes
A
- legislativně zlepšení situace, v lidském uvažování (např. policie, soudců) přetrvává
- vyšetřování soustředěno spíše na oběti než na pachatele
- pachatelé často označováni za jedince s psychickou poruchou (milně) - psychopatologie udržuje představu o pachateli jako “netvoru”, ve společenském vidění ho segreguje, “slušní muži přece neznásilňují” - zanedbávání kulturního a mocenského kontextu
- pachatelé často tělesně či pohlavně zneužíváni sami jako děti
79
Q
příčiny znásilnění
A
- sklony ke znásilnění chápany jako závislost
- kulturní a sociální příčiny - ekonomická závislost na mužích, ženy jako méně hodnotné, žena jako pečovatelka
- očekávané od mužů - muži ovládají více statků
- násilí zajišťuje kontrolu nad ženou, “dobyvatelský přístup” k sexu (Bourdieu - konkurenční boj o ženy jako o majetek)
- sex je něco co muži dostávají, berou si od žen (k tomu někdy třeba násilí) - to v dnešním myšlení a uvažování - rozplývá se hranice mezi normálním mužským sex. chováním a znásilněním
- ženy jako “legitimní sexuální objekty”, objektivizace žen v západní společnosti, ženská sexualita jako zboží (Bourdieu - objektem směny žena) - projevem i pornografie
80
Q
pornografie
A
- problematika vymezení toho, co je a není poronografické
- porne = prostituce, otrokyně (tedy absence lásky), graphos = popis něčeho
- → znaky - odosobnění a zpředmětnění ženy (samotný sex až druhořadý)
- nejasnost dopadů na diváky
- dnes na internetu (anonymita, diverzita obsahu, př. vhodné prostředí pro pedofilii)
81
Q
Institucionalizované násilí vůči ženám
A
- problémová zodpovědnost se přenáší na individua
- násilí na ženách jako otázka lidských práv
- veřejní činitelé ho někdy sami konají (politici, vojáci - “sexuální vybití” a šíření “žádoucího” genu, zneužívání “nepřátelských” žen jako válečná taktika)
- zvyky - svazování chodidel (symbol ženskosti a nepohyblivost), satí v Indii (uplavání vdov), “ženská obřízka” (ženská pohlavní mutace, zabránění sex. pokušení a tak zabezpečení že se provdá, přesvědčení o neuspokojitelnosti ženské sex. touhy)
82
Q
násilí - teorie (4)
A
- Weber - stát jako jediná instituce s monopolem na legitimní užití násilí za určitých situací (instituce policie, vězení)
- Bourdieu - symbolické násilí - podrobujeme se mu dobrovolně, nevědomě, v důsledku socializace jsme si na něj zvykli, neviditelné a nerozpoznatelné jako násilí (žena se přirozeně podvoluje muži, umenšuje se, dělá ze sebe hloupější, nechají se ponaučovat)
- Slavoj Žižek - subjektivní a objektivní násilí - subj esence násilí (muži se poperou), obj vpletené do soc. struktur (neviditelné, nerozpoznatelné, skrze instituce)
- Loic Wacquant - od soc. státu (péče, soc. pomoc lidem) ke společnosti trestající, společnosti vězení (zavírání lidí)
83
Q
represe násilí
A
- dobrovolná i regulovaná kontrola a podvolení se
- společenská smlouva (celospolečenský konsenzus výhodný pro všechny, limituje mě + ochraňuje mě)
- trestní právo, legislativa obecně
84
Q
kriminologie
A
- základ v biologické kriminologie - Lombroso - kriminalita je znakem nedostatečného vývoje (některé bio. znaky předurčují kriminalistu)
- sociologická otázka - jak se člověk stane kriminálníkem (nikoli jak se pozná)
- prostředníkem instituce státu (př. soud rozhoduje o přestupku nebo trestním činu, o vině a nevině)
- vliv na vnímání kriminality - média
- selektivita v soudním řízení
- přísnost vůči socioekonomicky znevýhodněných lidem (chudí)
- slepota vůči aktivitám jako hosp. a ekon. kriminalita, znečistění prostředí, daňové úniky (málo trestané)
- v důsledku sociálního a ekonomického kapitálu (př. dostupnost k právníkům, sympatie vůči spořádaně jednajícím lidem, antipatie vůči lidem bez etického vzdělání), role prokazatelnosti (př. důkazy, skutková podstata - krádež vs znečištění)
85
Q
vězení (ČR)
A
- vnímáno jako strukturní násilí (skrze instituci)
- lidé ve vězení (v ČR okolo 20 tisíc vězňů, 35 věznic, 10 tisíc zaměstnanců)
- 8 % ženy, zbytek muži (v důsledku socializace, ženy jsou učeny více dodržovat pravidla, pro muže překračovat pravidla běžnější)
- méně vzdělanější lidé (většina základní vzdělání) x zaměstnanci většinou SŠ vzdělání
- věkově mladší (20-30 let)
- není genetické, vlivem spol. institucích, soc. kontrola ve veřejných místech
- sdílená zkušenost vězňů a zaměstnanců (uzavřenost, obě skupiny převážně muži, vzdělanostně blízko)
- trestné činy (2016)
- majetkové 54 %
- hospodářská 13 %
- násilné 7 %
- mravnostní 1 %
- ostatní 25 %
- x celospolečenské vidění (pěstování a prodej drog, trestná činnost pod vlivem omamných látek)
86
Q
kriminalita a gender
A
- představa o ženě jako pečovatelce - “dvojí překročení normy” - trestního řádu + představy o spořádané ženě
- kavalírský přístup soudů - jestliže odsoudí ženu, odsoudí tak pečující osobu - zohledňuje se jak se odsouzení ženy promítne do života dalších lidí
- vězni pro mnoho žen jako “správní chlapi” (představa o mužství, syndrom žen o nápravy muže)(kromě mravního odsouzení - násilí na dětech)
- porovnávání se vězňů a svých činů navzájem (”ještě nejsem tak špatný”)
- vězenkyně jako “vyšinuté”, vězni jako přirozeně jednající, podlehli mužským vlastnostem (to je ok)
87
Q
budova věznice
A
- reprodukce myšlenky že ženy ve vězení nejsou opravdové ženy
- ženské věznice nejsou opravdové věznice (Světlá nad Sázavou x Mírov)
- pokoje po 5-6 lidech, v “kruhu” 60 lidí kteří nejsou odděleni (nezamykají se pokoje, přes noc není nepřetržitým dozorem)
- vězení jako totální instituce - Goffman - byrokratická organizace zvládající potřeby mnoha osob na jednom místě → mortifikace, formalizace dokumentů, oblečení, odevzdání věcí, kontaminace
- vězeňské subkultury
- deprivační teorie adaptace (vězeň trpí ztrátou svobody, “vězeňský kodex” jako nedonášet, deprivace z absence mobilu nebo jídla, sex. potřeby - údajně častější u mužů kvůli sex. vybití)
- importační teorie - habitus, vztahy, Rose Gillombardo - pseudorodiny v ženských věznicích (každá žena má vlastní funkci)
- ženské věznice - “pravé” a “nepravé” lesbické vztahy (nepravé si hledaly partnerku pouze ve vězení, pravými kritizovány, “kantýnské kurvy” - nepravé lesby využívají jiné ženy pro vlastní prospšch)
- diferenciace zvýznamnění sexu v mužských a ženských subkulturách - neplatí stereotyp potřeby souznění (výhradně žen) a sex. vybití (výhradně mužů)
- v žen. vězení větší otevřenost vůči diskuzi o vztazích - forma soc. kontroly (
- nejžádanější v kantýně - káva, tabák, hygienické potřeby
88
Q
smíření se se mzdou
A
- funkčnost - rozdíly jsou funkční, specializační a genderové
- kompenzace - nízký plat omlouván jinými výhodami (blízkost pracoviště, jedna směna)
- ind. zodpovědnost - internalizace zodpovědnosti, plat se odvíjí od výkonu a šikovnosti - funkcionalismus stratifikačních výzkumů
- rozhoduje trh- z pozice managementu odpovídají platu standardu v odvětví, není důvod měnit (mzdy v ČR se odvíjejí od historicky nastavené mzdové hladiny)
- smysl práce - peníze, kolektiv, prestiž, seberealizace, poslání - jedno může nahradit druhé, jejich kombinace
- peníze vyčíslují práci a úsilí, vyjadřují hodnotu člověka (Marx)
- pomocí výši mezd se lidé kategorizují, srovnávání se mezi sebou (včetně genderu, specializace)
89
Q
dvě schémata používaná k měření tříd
A
- schéma EGP - 3 až 7 tříd
- ESeC - 3 až 10 tříd
- problém - sdružování lidí, kteří se naprosto liší ale ve schématu spadají do stejné třídy, nevidíme za výsledky kvantitativního výzkumu
- Rozděleni svobodou - Prokop et al. - 6 středních tříd (vyšší střední, nižší střední, nižší) problém - elita v ČR je
90
Q
genderová socializace
A
- vliv přístupu rodičů již od narození dítěte, který se podvědomě liší vůči dívkám a chlapcům
- socializace probíhá od narození, do 2 let dítě rozeznává “mužské” a “ženské” symboly (účes, vůně) - chápou co je gender, v 5-6 letech chápou že je gender neměnný
- pokus Vandy L. Zammuner s výběrem hraček rodičem a dítětem
- “žijeme gender” - př. Jan Morris poznamenává všudypřítomnost genderu v každodenním životě, gender není něco “daného”, učíme se ho každým dnem
91
Q
mýty homosexuality
A
- nesouvisí s psychiatrickou poruchou
- není typické v rámci konkrétního zaměstnání (kadeřník)
- zženštilost gayů → “camp” maskulinita (parodie tohoto mýtu) nebo “macho” maskulinita (parodie extrémní maskulinity, př. kovbojové, motorkáři)
92
Q
interpretativní sociologie
A
- do jaké míry je jednání aktérů (členů rodiny) svobodné?
- Důraz na jedince jako kompetentního aktéra a na interakční dynamiku či kontextovost vyjednávání významu sociální reality
- Finch, Goffman, Carrington, Bourdieu, Beck a Beck-Gernsheim
93
Q
definice i motivace vstupu do manželství se mění
A
s historickým kontextem, třídním postavením a statusem rodiny
94
Q
Registrované partnerství
A
- od r. 2006, pouze pro homosexuální páry
- kampaň Jsme fér
- x manželství (název, pouze na 14 úřadech, obřad bez svědků, neupravuje žádný vztah k dětem, žádný nárok na vdovecký důchod, žádné SJM atd.)
- od r. 2025 úprava rodičovství (?)
95
Q
transgender
A
- počet pohlaví není relevantní, jedná se o individuální prožívání vlastního genderu
- výzkum počtu transgender lidí CzechSex realizováno NÚDZ - cca 0,4 % (liší se z dat zdravotnických systémů, mezi dospělými, dospívajícími a dětmi) - více transmužů a nebinárních (60-70 %, důsledkem většího přijetí společností maskulinity) než transžen
- vnitřní (13-14 let) x vnější (15-21 let, u transmužů výrazně dříve) coming out
- v ČR řeší sexuologie - problém sexualizace trans lidí, při úřední tranzici dotaz na sexuální orientaci
96
Q
hierarchie
A
- Problém hierarchických vztahů není, že jsou hierarchické. Pracovní hierarchie určuje oblasti pracovních kompetencí a způsoby předávání informací. Uděluje právo přijímat rozhodnutí o určité sadě témat a spolu s tím ukládá i odpovědnost za důsledky těchto rozhodnutí. Problém hierarchických vztahů nastává teprve tehdy, pokud se v jejich rámci začne hierarchie uplatňovat i v oblastech, kterých se její vymezení netýká.
- zneužití moci k manipulaci a přivlastnění si ostatních lidí
- společenské vědy 20. století vyvracejí individualitu člověka, jeho osobnost, společnost, politika i etika vycházejí z předpokladu člověka vepsaného do sítě vztahů → vzájemná závislost → mocenská dynamika, nerovnost - tu ale lze zvědomovat a vyjednávat aby se minimalizovalo její zneužívání
- “neexistuje nic jako lidská nezávislost”
97
Q
třídy - teorie
A
- Weber - třída a status - rozmanitost tříd, lidé jsou rozřazováni do tříd podle objektivních charakteristik, status zahrnuje pozitivní nebo negativní ocenění konkrétní sociální pozice (př. přírodovědní a technické vědy x sociální vědy)
- Marx - 2 třídy - buržoazie a proletariát
- Goffman - třída je schopnost odhadnout vlastní pozici v soc. prostoru a také povědomí o vztahu této pozice k pozicím jiných
-
Bourdieu - sociální prostor jako pole - zde dynamičnost, konkurence, soupeření o moc, rozdíl mezi kapitály aktérů (př. vědecké, vzdělávací, literární pole), mocenská strukturovanost těchto polí
- kapitál - kulturní (sociální, vzdělání) x ekonomický (symbolický, vlastnictví výrobních prostředků)
- habitus - dispozice jednat určitým způsobem, třída jsou tedy lidé v podobné pozici díky čemuž se vyvine dispozice jednat určitým způsobem, podobný životní styl (každodenní vkus, humor, oblékání, dekorace domova, noviny které čteme)
98
Q
Mýty a rodina
A
- nezpochybnitelná mateřská láska matky - “biologická neuzpůsobilost” mužů k mateřské citové vazbě
- “hodné ženy si zaslouží lásku a ochranu mužů” - a co feministky, prostitutky a bezdětné? - diktát mužům jako alibi pro ovládání
- muž jako ten zaopatřující - přesčasy, omezený životní cíl, zaměstnaná žena jako hrozba (konkurence), síla tradice
- pečující a mizející otcovství Making men into fathers
- manželství jako normativní instituce (křesťanská kulturní tradice) - romantická láska, heteronormativita, kdo smí a nesmí zakládat manželství (věk, pohlaví atd.)
99
Q
ženy a práce
A
- kritika reformistického pojetí feminismu, který pracující ženu považoval za ženu osvobozenou (feminismus nebyl pro nepracující ženy + nízká mzda ve skutečnosti neosvobozuje)
- ekonomická soběstačnost ženy neosvobodí, je ale nutná pro osvobození žen
- úspěch žen v práci, i přes své zaměstnání musely vykonávat druhou směnu (”second shift”) doma
- ženy začaly pracovat v důsledku ekonomické deprese (konzumního kapitalismu) a potřeby rodin zachovat si tříd. status a živ. styl
- ženy v domácnosti - izolace a osamělost x ženy a muži v práci - zvýšení sebevědomí a spoluúčast v komunitě
- zaměstnání nejvíce osvobozuje ženy žijící bez partnera
- pro řešení nutné alternativní životní styly, vyšší sociální výdaje (a ne např. vojenské - welfare not warfare)
- privilegované ženy se udržují na úkor svobody jiných žen
- vliv smyslu práce - pro více peněz x pro kvalitu života (well-being)
100
Q
mzdy čr
A
min. 18 900, prům. 44 000
pod průměrem eu
odvíjí se od historicky nastavené mzdové hladiny
peníze vyčíslují práci a úsilí, vyjadřují hodnotu člověka (Marx)
101
Q
Graeber - práce
A
Bullshit jobs
- 40 % lidí dělá práce podle něj zbytečných, neefektivních, bezesmyslových - nežijeme v kapitalismu ale v manažerském feudalismu (př. management, služby, univerzity, korporátní právníci)
- převládá étos práce jako hodnoty (jakákoli práce lepší než žádná)
102
Q
gender a zdraví - vliv
A
- hormony
- genetika (ch. X)
- potratovost
- morbilita
- manželství (deprese, seberealizace)
- zaměstnání (duševní zdraví, ochranná legislativa pro ženy)
- vraždy
- sex. orientace (aids)
- sport (mýtus krásy, přehlížení bolesti, marketing sportu)
- gender (diagnostika duševního zdraví - psychosomatika, hysterie, agorafobie, závislosti, ppp)
→ nejv. ohrožení zdraví mužů při “tradiční maskulinitě” (zejm. fyzické zdraví), u žen při přizpůsobování “tradičními ideálu krásy” (zejm. psychické zdraví) = vnímání vlastní tělesnosti
→ nejv. ohrožení zdraví osob jiné barvy pleti než bílé, ekonomicky znevýhodnění
→ znevýhodňující systém, předsudky na půdě medicíny
→ nezbytnost role feministického modelu zdravotní péče
103
Q
nemoc jako sociální jev
A
- (nejen medicínská diagnóza nebo fyzický stav těla) (Lorber a Moore) - “ženy bývají nemocnější a muži umírají dříve”
- genderovaný přístup lékařů k pacientům
- medikalizace porodu, smrti atd. - kdy být “poslušným” pacientem, kdy se vzdát kontroly nad svým tělem
104
Q
pracovní trh čr
A
- smysl práce - peníze, kolektiv, prestiž, seberealizace, poslání - jedno může nahradit druhé, jejich kombinace
- za posledních 25 let se počet vysokoškoláků v ČR zdvojnásobil
- generační rozdíly - “mladí nechtějí pracovat”
- genderový rozdíl - nízké výplaty, pro muže nepředstavitelné, pro ženy v pořádku
105
Q
Goffman - místa
A
- osobní, skupinová a svobodná
- v továrně místa skupinová (zaměstnanci dohlížejí na sebe navzájem, pracovní hala, kuřárna)
- nepracovní, svobodné místo - šatna, toalety, vlastní taška
