Etika pojmy Flashcards
Disinhibiční efekt
= nedostatek zdrženlivosti, který člověk pociťuje při komunikaci online ve srovnání s osobní komunikací
- Je jednodušší něco postnout na soc.média, než to někomu říct do očí (anonymita – zbavuje nás to odpoěvdnosti za nějaký statement, časový posun mezi postem a reakcí) – usnadňuje to taky šíření info (fake new, dezinformace)
= chování na internetu, lidé se online chování jinak než ve skutečném světě, často se lidé online chování agresivně, nenávistně (anonymita – falešné profily, přezdívky, ztráta fyzického kontaktu – nelze soudit reakce člověka na základě jeho mimiky, gestiky, uživatel neodpovídá bezprostředně, zbavování odpovědnosti – uživatel má pocit, že vše co se odehrává online je pouhou hrou, která končí při odpojení se od síti, minimalizace autority), ale také mohou reagovat nezvyklou štědrostí, soucitem a ochotou pomáhat
Komodifikace
přeměna věcí, jako je zboží, služby, myšlenky, příroda, osobní informace, lidé nebo zvířata, na předměty obchodu nebo komodity
- vzdělání, zdravotnictví, zážitky, pitná voda
- mělo by to být dostupné pro všechny, ale musíme za to platit
Deontologie (Kant) X Etika ctnosti (Aristoteles)
virtue ethics are based in one’s character and not specific rules, deontology prescribes rule-based ethical theories.
Etika ctnosti (spravedlnost, statečnost a moudrost, slušnost, empatie)
Aristotle’s approach is agent-centered in that it focuses on the development of the individual, which in turn, benefits society as a whole . Kant’s approach is duty-based, which means that there are certain duties that we have as human beings and these duties are absolutely binding for us.
Dekomodifikace
Lidé mohou svobodně rozhodnout k neúčasti v práci, pokud to budou považovat za nutné, a nemusí se přitom obávat ztráty místa, příjmu nebo životní úrovně
- podpora a sociální dávky
Morální kompenzace
Morální kompenzace je koncept v etice, který popisuje situaci, kdy člověk usiluje o vyvážení svých činů, zejména těch, které jsou vnímány jako morálně problematické, jinými, „dobrými“ činy. Jde o mechanismus, kterým si jednotlivci nebo organizace snaží obnovit svůj vnitřní pocit morální rovnováhy nebo zlepšit svou pověst vůči okolí (např. investice do ochrany životního prostředí, finance na charitu)
CSR
Corporate Social Responsibility = společenská odpovědnost firem
Meaningful and sustainable change
Podle EU:
dobrovolná integrace společenských, ekonomických a enviromentálních aktivit do každodenních firemních operací a interakci s firemními stakeholdery
World Business Council: CSR představuje kontinuální závazek podniků chovat se eticky a přispívat k ekonomicky udržitelnému růstu a zároveň se zasazovat o zlepšení kvality života zaměstnanců a jejich rodin, stejně jako lokální komunity a společnosti jako celku
Koncept CSR
1. chovat se eticky a být transparentní (etické kodexy)
2. být dobrým zaměstnavatelem, který pečuje o zaměstnance
3. být dobrým sousedem, který rozvíjí komunitu
4. nabízet kvalitní výrobky a služby
5. platit řádně a včas daně
CSR vs. Triple bottom line
TBL is a broader and more integrated concept than CSR, as it covers all three dimensions of sustainability: economic, environmental, and social. In contrast, CSR is more focused on the social dimension, although it can also include environmental and economic aspects.
Hlavní principy CSR
- dobrovolnost = CSR aktivity jsou realizovány nad rámec povinností vymezených legislativou
- aktivní spolupráce = zainteresované skupiny jsou vyzváni k aktivitě, která umožní vytvořit win-win situaci
- transparentnost a otevřený dialog
- komplexnost
- systematičnost a dlouhodobý horizont = CSR je zahrnuta dlouhodobě do firemních hodnot, strategie a procesů
- odpovědnost = vůči společnosti, firmě
Proč CSR?
- zlepšování image firmy
- ekonomické důvody: podpora stakeholderů a společnosti => je to pro ně ekonomicky výhodné = více zákazníků, spokojenější zákazníci
- atraktivní zaměstnavatel (loajalita zaměstnanců) a dlouhodobá podnikatelská stabilita
- morální důvody = podnikatelská aktivita má sociální dopady, firma potřebuje podporu širší společnosti
Standardy CSR
UN Global Compact
- založeno na základních dokumentech OSN
- podporuje firmy v jejich úsilí o udržitelný rozvoj, etické podnikání a odpovědnost vůči společnosti.
- dobrovolná iniciativa (cca 10 000 firem)
- 4 oblasti: lidská práva, pracovní podmínky, ŽP, korupce
- rozpracováno do 10 principů
- úroveň působení – jedinec, podnik, stát, globální prostředí
- problémy: legitimita iniciativy, vynutitelnost, závaznost
Směrnice GRI = vypracování zpráv o udržitelnosti, nejpoužívanější standard pro reportování (G3 - 24 sociálních, 10 ekonomických a 16 environmentálních indikátorů; zpráva ověřena třetí stranou; G4 – 2 části)
- jsou souborem globálních standardů pro udržitelný rozvoj, které byly vyvinuty organizací Global Reporting Initiative (GRI).
Social Accountability 8000 - certifikační norma, která pomáhá organizacím vytvářet sociálně přijatelné postupy na pracovišti
- COP – Communication on progress – úrovně samo hodnocení reportu o CSR – GC Learner, GC Active, GC Advanced
CSR 1.0
o hlavně ale od 70.let 20.stol.
o úzké propojení s PR a marketingem
o obvykle realizovány marketingovým oddělením z market. rozpočtu
o filantropie
- Philanthropy: Donations to charities and community projects.
- Sponsorships: Financial support for events and initiatives.
o hlavním nástrojem finanční podpora, dary neziskovým organizacím
o od 19.stol.
o spíše ad hoc dary
o boj proti otroctví, podpora obětí válek a pomoc potřebným
o poté partnerství s nestátními neziskovými organizacemi
o Andrew Carnegie (1835-1919)
o Josef Hlávka (1931-1908)-Hlávkova nadace na podporu excelentním studentům (oceňuje je každý rok)
o Rudolf Tomáš Jedlička (1869-1926)-Jedličkův ústav
While these activities demonstrated a commitment to social responsibility, they were often separate from the core business strategy and mainly seen as goodwill gestures.
CSR 1.5
o namísto adhoc darů strategická partnerství s NGOs
o svébytná agenda firem: CSR oddělení, management
o zmírňování rizik
o životní prostředí
- Philanthropy: Donations to charities and community projects.
- Sponsorships: Financial support for events and initiatives.
- Community Engagement: Volunteering and partnerships with non-profits.
CSR 2.0
o involving employees in CSR efforts
o integrace do všech funkcí firmy
o společenská angažovanost a dialog
o transparentnost, odpovědnost a udržitelnost
o nejbližší prostředí firmy
Employee Volunteering: Programs that facilitated employees volunteering their time and skills.
Matching Donations: Companies matching employee donations to amplify their impact.
Community Days: Organised days where employees collectively participated in community service.
This stage fostered a sense of purpose among employees and began to integrate CSR more deeply into the corporate culture.
CSR 3.0
rozšíření do globálního prostředí
- businesses support their employees
The focus shifted to aligning business support with causes that matter to employees.
Employee-Led Initiatives: Empowering employees to lead CSR projects they are passionate about.
Internal Campaigns: Creating internal campaigns to raise awareness and funds for employee-chosen causes.
Resource Allocation: Allocating company resources to support these initiatives.
By prioritising the causes important to their employees, businesses could enhance engagement, loyalty, and a sense of ownership among their workforce.
CSR 4.0
Business, Employees & Society Create Impact Together
Integrated Strategy: Aligning CSR efforts with business goals and societal needs.
Collaborative Partnerships: Forming strategic partnerships with NGOs, community organisations, and other stakeholders.
Co-Creation: Employees, businesses, and society co-creating initiatives that drive sustainable change.
At this stage, CSR is not just an add-on but an integral part of the business strategy, fostering a culture of collaboration and shared value creation.
Afirmativní opatření
Afirmativní opatření jsou snahy o aktivní podporu rovnosti a eliminaci diskriminace.
Měkká afirmativní opatření zahrnují vzdělávací programy a podpůrné mediální kampaně, školení
Tvrdá afirmativní opatření mohou obsahovat kvóty nebo preferenční zacházení při přijímání do institucí, konkrétní normy
Důsledky mohou zahrnovat dosažení větší rovnosti, ale také kritiku za případnou nerovnost v opačném směru.
3 hlavní oblasti, kde se nejčastěji objevují:
o politická=parlament a vláda
o ekonomická=přístup k práci a rozhodovacím orgánům
o vzdělání=přístup ke vzdělání i na vyšší akademické a rozhodovací pozice
podle příjemců(=skupina občanů nezastoupení v rozhodování dané společnosti):
o gendrové
o etnické
o náboženské
Dopady afirmativních opatření
Důsledky mohou zahrnovat dosažení větší rovnosti, ale také kritiku za případnou nerovnost v opačném směru.
Pozitivní dopady: Pomáhá diverzifikovat pracovní sílu a vytváří inkluzivnější pracovní prostředí. Tím se zlepšuje kreativita, inovace a rozhodování ve firmách díky různým perspektivám.
- může pomoci eliminovat genderové, rasové nebo jiné platové rozdíly. Zvýšení spokojenosti a motivace zaměstnanců.
Negativní: Může vést k obvinění z diskriminace na základě pohlaví, etnického původu nebo jiných faktorů (z důvodu nutnosti naplěnní kvót, taky může být přijat mnohem horší kandidát, aby byly právě tyto kvoty naplněny), což může ovlivnit morálku a vnímání spravedlnosti mezi ostatními zaměstnanci.
- Mohou vzniknout obavy, že kvóty vedou k „tokenismu“ (kdy jsou lidé najímáni jen kvůli jejich příslušnosti k určité skupině, nikoliv na základě kvalifikace) nebo že kvalita pracovního výkonu bude ohrožena.
integrace vs asimilace
Integrace znamená, že jednotlivci zachovávají svou kulturu a jsou součástí širší společnosti.
Asimilace je proces, kdy jednotlivci opouštějí svou kulturu a přizpůsobují se kultuře většiny.
Asimilace může mít za následek ztrátu kulturní identity a může být vnímána jako potenciálně destruktivní.
asynchronicita na sociálních sítích
Jak se projevuje asynchronicita na sociálních sítích
- Komunikací přes internet ztrácí lidé možnost soudit reakce druhého člověka dle jeho mimiky nebo gestiky. Přichází tím o důležitou součást mezilidské komunikace, která značně vypovídá o pocitech člověka, s nímž je debata vedena. Diskutující nemají možnost pozorovat spontánní reakce svého protějšku na probíhající komunikaci.
- Nesoučasnost v komunikaci. Uživatel má možnost promyslet si svou odpověď, neboť nemusí reagovat pohotově jako při komunikaci v reálném světě
- Asynchronicita se projevuje v odlišných časech online aktivit různých uživatelů na sociálních sítích. To může vést k nepochopením, nejistotám nebo konfliktům, protože lidé nekomunikují v reálném čase. Lidé nevidí nonverbální komunikaci, která je důležitá
Big Data, jaký etický problém zde hrozí?
Big Data odkazuje na masivní objemy dat, které lze analyzovat a využívat pro různé účely.
Etický problém spočívá v soukromí a bezpečnosti dat, zejména při shromažďování osobních informací a možném zneužití těchto údajů
– Sociální média, Cookies – odklikneme cokoliv a nečteme to, Tik tok, data leaks, kybernetické útoky, zneužívání psychografických profilů (shormažďování dat o osobních preferencích), sledování a invaze do soukromí, riziko zneužití našich informací, riziko diskriminace (Algoritmy), manipulace s uživatelským rozhodnutím (volby, marketingové strategie)
Dvě osobnostní charakteristiky a jak ovlivňují etické rozhodování
Empatie: Osoby s vysokou mírou empatie jsou schopny vcítit se do pocitů a perspektiv ostatních. Tato schopnost může vést k citlivějšímu a morálně orientovanému rozhodování, zohledňujícímu dopady na druhé a společnost jako celek.
Narcismus: zaměřeny na dosahování vlastního prospěchu bez ohledu na důsledky pro ostatní. Tento narcistický přístup může vést k neetickým rozhodnutím, manipulaci a neochotě brát v úvahu potřeby nebo práva ostatních lidí. (egoismus)
Co je sociálně konstruovaná hodnota a příklad
Sociálně konstruovaná hodnota znamená, že hodnota nebo význam něčeho je vytvářen společností a kulturou.
- nejsou objektivní nebo univerzální, ale závisí na sociálním a kulturním kontextu
Příkladem může být vnímání luxusních značek, které získávají hodnotu prostřednictvím sociálních konstrukcí a statusu.
Potraty, rovnost mužů a žen (Evropa vs. Arabské státy), koncept úspěchu v životě, vztah k životnímu prostředí, k lidským právům, krása a tělesný ideál
Etický problém + znaky (Greenwashing)
Problém greenwashingu splňuje všech 5 základních znaků etického problému:
Jsme si ho vědomi, protože je to rozpoznávaný problém, o kterém se diskutuje v médiích a veřejném prostoru.
Existují různé alternativy řešení, včetně legislativních opatření a zlepšení transparentnosti.
Má významný dopad na různé stakeholdery, zejména na spotřebitele, firmy a životní prostředí.
Etický rozměr pociťuje spotřebitel i ekologické firmy, které se snaží o udržitelnost.
Greenwashing je „zlem“, protože manipuluje s informacemi a zpomaluje skutečnou ekologickou změnu, zatímco skutečná ekologická odpovědnost je „dobrem“ pro společnost a planetu.
racionalismus (jako teorie etiky)
Racionalismus = zdůrazňuje objektivní morální pravdy, které mohou být odvozeny prostřednictvím racionální analýzy
K jakému řešení vybraného problému by aplikace základních přístupu k řešení Greenwashingu vedla? (Kantova deontologie)
Kantova deontologie: Firmě by bylo povinností zavázat se k pravdivé a férové reklamě bez klamavých prvků, protože lhaní o ekologickém produktu by bylo považováno za nepřijatelné z hlediska univerzálních etických pravidel
K jakému řešení vybraného problému by aplikace základních přístupu k řešení Greenwashingu vedla? (Utilitarismus)
Utilitarismus: : Utilitaristický přístup by vyhodnotil greenwashing jako eticky problematický, protože tento klamavý marketingový přístup může vést k mnoha negativním důsledkům:
- Spotřebitelé jsou uvedeni v omyl a neinvestují do skutečně ekologických produktů.
Ochrana životního prostředí je ztížena, protože lidé nejsou motivováni k reálným ekologickým změnám.
K jakému řešení vybraného problému by aplikace základních přístupu k řešení Greenwashingu vedla? (Racionalismus)
Racionalismus: Racionalisté by tvrdili, že greenwashing je iracionální, protože vede k nespravedlivému a neefektivnímu rozhodování jak spotřebitelů, tak firem. Pokud jsou produkty označeny jako ekologické, ale ve skutečnosti tomu tak není, spotřebitelé mohou činit špatná rozhodnutí, která nevedou k žádnému skutečnému zlepšení životního prostředí
- odvodzení zásad, jako je povinnost pravdivě informovat spotřebitele, respektovat důvěru veřejnosti a zajistit transparentnost v reklamních praktikách