Epidermis Flashcards
Třídění pletiv
podle tloušťky
buněčné stěny
Parenchym, sklerenchym, kolenchym
“Chaloupek”, kulička nahoře, takový háček nahoře
Krycí, zlaznaty, zahavy
Přeměny kořenu
Bulva, zásobní kořeny, kořenové hlízy, přísavky
Přeměny stonku
Asimilační stonek, Stonková hlíza, bulva
Přeměny listu
Šupiny, listeny, listové trny
Saprofytické rostliny
živiny získávají z odumřelých a rozkládajících se těl jiných organismů
Parazitické rostliny
živiny získávají pomocí přísavek z těl jiných rostlin
Gutace
vytlačování vody z rostlinného těla v podobě kapek přes vodní skuliny
Parenchym
Tenká buněčná stěna, tvoří většinu hmoty rostlinného těla
Sklerenchym
Rovnoměrně ztloustlá buněčná stěna, zpevňovací funkce - výstuž stonků, obaly semen
Kolenchym
Nerovnoměrně ztloustlá buněčná stěna, zpevňovací funkce - výzruž hran a žeber na povrchu stonku
Prvotní (primární) meristemy
vrcholky stonků a kořenové špičky, jejich působením stonky i kořeny rostou do délky
Druhotné (sekundární) meristemy
ve stoncích (i v kořenech) a způsobují jejich druhotné tloustnutí.
Kambium
odděluje lýkovou a dřevní část cévních svazků, jeho činností vznikají vrstvy druhotného dřeva a druhotného lýka
Felogen
uložen pod pokožkou stonku dřevin, jeho činností vznikají vrstvy kůry, které nahrazují pokožku
Utajené (“spící”) meristemy
pod povrchem stonku a kořenů. při poranění zahájí svou aktivitu a začnou tvořit nové orgány
Epidermis
pokožka nadzemních částí rostliny (stonek, listy, květy, plody)
Kutikula
ochranná pružná vrstva, brání odpařování vody a chrání před nežádoucími vlivy zvenčí
Rhizodermis
pokožka na povrchu kořene
je přizpůsobena nasávání vody: nemá kutikulu
Průduchy
na spodní straně listů. tvořeny dvěma svěracími buňkami, mezi nimiž je průduchová štěrbina. umožňují vypařování vody a výměnu plynů
Trichomy
vyrůstají z buněk epidermis, mají nejrůznější funkci
Krycí trichomy
chrání rostlinu před vypařováním vody, před nadměrným zářením nebo před okusováním živočichy, rybíz, angrešt, růže
Žláznaté trichomy
na konci mívají váček s tekutinou, většinou slouží k ochraně před býložravci
u masožravých rostlin, obsahují lepkavé látky a enzymy umožňující chycení a strávení kořisti
Žahavé trichomy
slouží k ochraně před živočichy, ve spodní části mají dutinu s dráždivou látkou, po odlomení špičky se dostane dráždivá látka do těla živočicha
Vodivá pletiva
Slouží k transportu látek uvnitř těla
xylem
slouží k transportu vody a v ní rozpuštěných minerálních solí z kořenů do listů
Cevice x cévy
Cevice - vývojově starší, úzké, mezi buňkami zůstává perforovaná přepážka
Cévy - vývojově mladší, přepážky mezi buňkami zcela zanikly
Floem
slouží k transportu organických látek
aerenchym
ve stoncích u bahenních a vodních rostlin, kde zajišťuje přísun kyslíku do kořenů a dalších ponořených částí
hypertonické prostředí
v okolí buňky je vyšší koncentrace solí. V takovém prostředí voda uniká ven z buňky
hypotonické prostředí
v okolí buňky je nižší koncentrace solí. V takovém prostředí voda díky difúzi samovolně proniká do buňky, takže buňka doslova nasává vodu.
izotonické prostředí
v okolí buňky je stejná koncentrace solí jako uvnitř buňky. Buňka v takovém prostředí nejeví žádné změny.
mrštivé pohyby
Když se nerovnoměrně vypařuje voda, tak na povrchu buněk nastane pnutí a díky tomu rostlina vyvolá prudké smrštění rostlinné části
hygroskopické pohyby
vlivem vypařování vody části rostlin mění svůj tvar
Taxe
pohyby celého těla
Lodyha
Stonek nese listy i rozmnožovací orgány
