Ekologie Flashcards
voda-společenstva živočichů
sféry
hydrosféra, litosféra, pedosféra, atmosféra, podlaha
% rozdělení vody
mořská 97,2%
podzemní 0,58 %
v ledovcích 2,2%
ostatní 0,02 %
koloběh vody
vypařování vody (hlavně z oceánu) a následující vodní srážky, energii potřebnou pro oběh vody poskytuje sluneční záření
nerosty
(minerál) mají určité chemické složení (prvky nebo sloučeniny)
nerosty se vyskytují v podobě …
krystalů
příklad nerostů
pyrit, křemen
Horniny
skládají se z různých nerostů, jejich vlastnosti závisí na složení a způsobu zvniku
Přiklad horniny
Žula, čedič, rula
Plutonity
horniny magmatického původu, které pomalu tuhly z magmatu pod povrchem země, mají velké zrna nerostu (žula)
vulkanity
magmatické horniny, které tuhly poměrně rychle z magmatu vylitého na zemský povrch, mají malé zrna nerostu (čedič)
zvětrávání - za jakých podmínek
při působení vody, větru a teplotních změn
zvětrávání - k čemu docházelo
docházelo k rozrušování zemského povrchu, k odnosu vzniklých úlomků a částeček hornin, tyto částečky se v průběhu mil. let usazovaly a vznikly vrstvy usazených hornin (pískovec)
horniny přeměněné
vznikly pod tíhou usazených hornin a při vyšší teplotě v hloubi zemské kůry se usazené horniny mění na přeměněné (rula)
půda - vnik, složení
složitá soustava, již složení se liší podle toho, ze kterých základních hornin vznikla, kolik vzduchu, vody a humusu obsahuje a jaké podmínky ji ovlivňují (rostliny, srážky)
pedosféra
půdní obal Země, nesouvislá půdní vrstva na pevninách, v niž se stýká litosféra, hydrosféra, atmosféra
půdní druhy
písčité (největší půdní částice)
hlinité (středně velké částice)
jílovité (menší než 0,002mm)
přechodné (písčitohlinité)
půdní typy
černozem-nejúrodnější, bohatá na humus, dusík
šedozem
hnědozem- nejvíce rozšířená v čr
podzolová půda- málo úrodná
co ovlivňuje úrodnost půdy
množství humusu, který má vliv na příjímání látek z půdy kořeny rostlin
biogenní prvky
nutné pro život org., které je přijímají z půdy/vody, ve formě vodních roztoků v podobě iontů (N, P, K, Na, Ca, Mg)
stopové prvky
pro organismus nepostradatelné v malých množstvích, jejich zdrojem je půdní roztok (Fe, B, Mn, I, Zn)
obsah minerálních látek ve vodě/půdě
je rozhodující podmínkou pro organismy (mořští živočichové, sladkovodní, vápnité, kyselé nebo zamokřené půdy)
nebezpečí z půdy
sloučeniny těžkých kovů (olovo), radioaktivní látky (radon), nadměrné množství biogenních látek (dusík), toxické prvky (Pb, Cd, Hg, Cr)
biotické podmínky života
na každého jedince v prostředí působí jedinci stejného druhu i jedinci jiného druhu
populace
soubor jedinců stejného druhu, kteří žijí na určitém místě v určitém čase
hustota populace
počet jedinců v určitém místě, je různá u různých druhů, mají malý (velké šelmy) nebo velký (hmyz) počet
počet jedinců se mění v závislosti na …
úmrtnost (mortalita), porodnost (natalita), stěhování (migrace)
hustota populace klesá/stoupá v závislosti na …
podmínky prostředí
kolísání opulace se projevuje
v hustotě populací v průběhu roku i v jednotlivých letech
rozmnožovací schopnost se projeví když …
je málo přirozených nepřátel, dostatek potravy, vhodné klimatické podmínky
rychlý růst/pokles
hmyz
pozvolný růst/pokles
hraboši
přemnožené populace
škůdci, hmyz který se rozmnožuje v různých nano kulturách (bělásek zelený, mandelinka bramborová)
škůdci z hlediska populací
Přemnožení populace ( mandalalinka bram. Belas3k žel.)
život v hejnu
jedinci si konkurují při získávání potravy, vody, ale jsou spolu odolnější vůči dravcům
nika
postavení populace v okolním prostředí, tzv. nátoky na prostředí, vztah k ostatním druhům
silná/slabá nika
silná - vlci
slabá- srnka
4 vztahy mezi populacemi
záporné (konkurence, parazitismus, predace)
kladné (symbióza)
konkurence
vztah dvou populací, které se vzájemně omezují tím, že mají stejné/podobné nároky na jednotlivé části prostředí
predace
vztah, kdy jedna populace žije na úkor té druhé
predátoři - šelmy a dravci (mají menší populaci než jejich kořist)
symbióza
vztah mezi populacemi, po nichž je jedna populace užitná druhé , jeden org. poskytuje druhému pobyt nebo jim pomáhá při zajišťování potravy, vody. Někdy jsou na sobě závislé svou existencí (mravenci a mšice, houby a kořeny rostlin)
společenstvo
jednotlivé druhy živočichů se zdržují jen na určitých místech (lesa - v korunách stromu, u země)
porovnání hustotu severní a tropické
více druhů lesů, je v tropických
patra ve společenstvu
stromové-veverky
keřové-srnky
bylinné-hlodavci
mechové-hmyz
kořenové-žížaly (pod zemí)
parazitismus
vztah, kdy jedna populace žije na úkor té druhé, žijí v těle nebo na povrchu těla hostitele, vynikají velkou rozmnožovací schopností a mají složitý vývin (klíště, tasemnice, jmelí)
složení společenstva se mění…
v závislosti na změnách prostředí v průběhu roku
ekoton
místo kde se stýkají dvě různá společenstva (má velkou druhovou rozmanitost)
organismy které tak žijí mají význam pro obě společenstva