demo Flashcards
Demografie
nauka o lidských populacích, termín- Achille Guilard, 1855
Předmět studia
– reprodukce lidských populací
Objekt studia
– lidské populace
Zakladatel
– Angličan John Graunt – studie o úmrtnosti v Londýně, 17 st.
Teorie demografického přechodu
– v Čr kolem r. 1990 – najednou řada páru přestala vstupovat do manželství, urodilo se méně dětí…
Demografická metodologie
– jak postupovat, když se chceme dostat k určitým poznatkům
Demografická reprodukce
– neustálé obnovy populací
Demografický populační vývoj
– kompletně popisuje, jak se populace chová, zahrnuje i migraci nebo stěhování
Generace
– soubor jedinců narozených v jednom roce
Kohorta
– skupina jedinců u níž došlo ke stejné demografické události – sňatková kohorta
Dělení demografie podle Roubíčka
– demografická statika, demografická dynamika, demografická prognostika, populační politika
Obyvatelstvo
– soubor lidí žijících na určitém území, př: ve státě
Populace
– soubor geneticky příbuzných jedinců, má biologický základ a má trvalejší povahy, mají společný jazyk a kulturu
datové zdroje
- český statistický úřad, eurostat, SLDB, věkové struktury…
Demografické ukazatele
- absolutní
- relativní (extenzivní, intenzivní, kvocient, srovnávací indexy…)
Relativní ukazatele
– extenzivní
- intenzivní (hrubá míra, kvocient)
- srovnávací
Typy demografických údajů
– o stavu
- o pohybu
O stavu
– rozumíme velikost populace a její strukturu podle pro demografii zajímavých znaků k určitému časovému okamžiku
O pohybu
– měna, rozumíme pro demografii zajímavé události, které v populaci nastanou během určitého časového intervalu
Údaje o stavu
– zjišťují se soupisem obyvatelstva nebo sčítáním lidu
Soupis obyvatelstva
– jednoduché, zjišťují se základní údaje - věk, pohlaví, povolání
Sčítání lidu
– rozsáhlé, zjišťuje se mnohem více osobních charakteristik, cílem je provést to co nejpřesněji
Kategorie věku podle biologických kritérií
Axel Gustav Sundbarg – švédský demograf
Tři biologické generace
– dětská (0-14 let)
- reprodukční (15-49 let)
- postreprodukční(50+let)
Progresivní
– převažuje dětská složka (vymezená věkem do 15 let) nad složkou postreprodukční (ve věku 50 a více let). Taková populace se vyznačuje vysokou úrovní plodnosti, obvykle však kompenzovanou i vysokou intenzitou úmrtnosti – historické populace, rozvojové země
Stacionární
– struktura, v níž jsou dětská a postreprodukční složka přibližně v rovnováze
Regresivní
– se vyznačuje nízkým podílem dětské složky v porovnání se složkou postreprodukční
Populační stárnutí
– přechod typu z progresivního na stacionární a na regresivní
Demografické stárnutí
– růst podílu seniorů v populaci
Demografické mládnutí
– není aktuální
Hlavní ukazatele věkového složení obyvatelstva
– průměrný věk
- věkový medián
- index stáří
- index závislosti
Index stáří
– relace třetí a první bio. Generace, ale za tento index se vydává i relace jiných věkových skupin
Průměrný věk
– průměrný věk žijících, 42,8 let
Střední délka života
– průměrný věk zemřelých
Věkový medián
– takový věk, který alespoň polovina populace překročila a zároveň alespoň polovina populace ještě nedosáhla, 44 let (dělí populaci na dvě poloviny)
Index závislosti
– poměr mezi závislou složkou populace(děti/senioři) a produktivními obyvateli
Index závislosti mladých
– zelené zatížení
Index závislosti starých
– šedé zatížení
Domácnost tvoří jednotlivec nebo skupina osob, kteří:
- sdílejí společné obydlí
- užívají společné vybavení
- společně se stravují
BD (bytové domácnosti)
– souhrn osob bydlících v jednom bytě - i několik rodin dohromady
HD (hospodařící domácnosti)
– společně bydlí + hospodaří (společně hradí náklady na bydlení, vybavení, stravu)
Domácnosti rodinné
- Úplná rodina – manželské páry (s dětmi i bez nich, registrované partnerství), faktická manželství (nesezdané soužití, stejnopohlavní páry)
- Neúplná rodina – jeden rodič, alespoň s 1 dítětem (bez ohledu na věk dítěte, společně hospodaří).
Domácnosti nerodinné
Vícečlenná nerodinná – dvě nebo více osob, příbuzných i nepříbuzných, hospodařících společně (netvořících rodinnou D.), (též prarodiče s vnoučaty), tři sestry bez intimity
Domácnosti jednotlivce – jedna osoba bydlící v bytě buď sama, nebo jako podnájemník, popřípadě bydlí společně s další HD, ale hospodaří samostatně
Úmrtnost (mortalita)
- Sledujeme jako hromadný jev. Nejvyšší doložený věk – J. Calment (122 let)
Ukazatel úmrtnosti
Hrubá míra úmrtnosti (hmú) = počet zemřelých (za rok)/počet obyvatel středního věku*1000 (%)
Endogenní Příčiny kojenecké úmrtnosti
- poranění při porodu, převažující
Exogenní Příčiny kojenecké úmrtnosti
- snáze ovlivnitelné, nemoci, zranění, vnější příčiny
Longitudinální (dlouhodobý)
- Sleduje jednu generaci po více let. Sleduje jedince, narozené v jednom roce (=generaci) jak postupně vymírají (v různých letech věku)
Transverzální (průřezový)
– Sleduje více generací (zemřelých) v průběhu 1 roku. Sleduje jedince narozené v různých letech, ale zemřelé ve stejném kalendářním roce
Ekonomicky aktivní
– zaměstnaní (zaměstnanci, zaměstnavatelé…) a nezaměstnaní
Ekonomicky neaktivní
– mimo pracovní sílu, nepracující důchodci, žáci, studenti…
VŠ vzdělání v ČR
– 17,6%
Úplné střední s maturitou a vyšší odborné
– 32,5%
Střední bez maturity
– 31%
Základní vzdělání
– 12,5%
Hrubá míra úmrtnosti
– 10,4 promile, nevýhoda – promítá se do ní vliv věkové struktury
Míra úmrtnosti podle věku – přesnější než hmú
Kojenecká úmrtnost
– podle kvocient koj. Úmrtnosti – počet zemřelých ve stáří do 1 roku/ počet živě narozených v daném roce*1000, 2023= 2,2 promile
Příčiny kojenecké úmrtnosti
– endogenní (problém při porodu)
- exogenní (problém dýchací soustavy)
Potrat
– do 28. týdne těhotenství
Mrtvě narozené dítě
– od 28.týdne
Index potratovosti
– počet potratů/ počet živě narozených*100 = 16,5 %
Index mrtvorozenosti
– počet mrtvě narozených/ počet živě narozených*1000 = 3,4 promile
Index perinatální úmrtnosti
– poč. mrtvě naroz. +zemř. Do 7 dnů po porodu/ počet živě narozených *1000 - 4,3 promile
Tabulky úmrtnosti
– Nejpřesnějším nástrojem analýzy úmrtnosti ukazují řád vymírání (jak závisí úmrtnost na věku) sledované v populace v daném roce, nejsou zkresleny vlivem věkové struktury.
Naděje dožití při narození
– očekávaná průměrná délka života novorozence za předpokladu neměnné úrovně úmrtnosti, nejlepší ukazatel úmrtnosti
Normální délka života
– věk, v němž dospělí nejčastěji umírají, modální hodnota
Pravděpodobná délka života
– doba, po jejímž uplynutí zůstane naživu právě polovina z počtu dožívajících, hodnota mediánu
Příčiny úmrtí
– novotvary (25%)
- nemoci oběhové soustavy (39%)
- nemoci dýchací soustavy (8%)
- otravy a poranění (5%)
– Jacgues Bertillon
Porodnost
(natalita) – počty narozených dětí vztahujeme k celé populaci)
Plodnost
(fertilita) – počty narozených dětí (vztahujeme k ženám 15 – 49 let)
ukončení těhotenství (%)
Těhotenství ukončeno porodem - 79 %
Těhotenství ukončeno potratem – 21 %
Živě narozené dítě
– plod, který projevil některou ze známek života: srdeční činnost, pulsaci pupečníku…
Odhadované biologické limity plodnosti
– 15 porodů na ženu
Živě narozené děti za rok 2023
– 91 455
Hrubá míra porodnosti
– počet živě narozených/střední stav obyvatel*1000, hmp - 8,4 promile
Obecná míra plodnosti
– počet živě narozených/ počet žen 15-49 let*1000
Míry plodnosti podle věku
– počet živě naroz. Dětí ženám ve věku/ střední stav žen ve věku
Konečná plodnost
– průměrný počet živě narozených dětí připadající na 1 ženu určité generace na konci jejího reprodukčního období, longitudinální přístup
Úhrnná plodnost
– průměrný počet živě narozených dětí, které by žena porodila od svých 15-49 let, pokud by se zachovala úroveň plodnosti zjištěná v daném roce
Hodnota úhrnné plodnosti
– 2,1 zajišťuje reprodukci populace
Úhrnná plodnost v ČR 2023
– 1,45 dítěte
Podíl živě narozených dětí mimo manželství
47,1 %, 2023
Nemanželská vysoká plodnost v ČR
– severozápad Čech – Ústecký a karlovarský kraj
Ženy bez dětí – 2021
- 6,9 %
Sňatečnost (nuptialita) a nesezdaná soužití
– nezbytná podmínka pro reprodukci, biologická stránka reprodukce a kulturních vzorců
Sňatečnost velmi citlivě reaguje na změny v sociálně ekonomického klimatu (populační klima, bytové podmínky, finanční podmínky…)
Sňatek
– opakovatelná demografická událost, ale nemusí nastat u všech příslušníků populace, nástroj sociální kontroly
Monogamie
– jediný manželský pár
Seriální monogamie
– jednotlivec je monogamní několikrát za sebou
Protogamní sňatek
– uzavírají dva svobodní snoubenci
Palingamní sňatek
– opakovaný sňatek (nevěsta/ženich)
Endogamie
– způsob výběru partnera, kdy partner vybírá zevnitř vlastní skupiny – národnost, náboženství, vzdělání…
Exogamie
– způsob výběru partnera mimo vlastní skupinu
Homogamie
– proces, uzavírání endogamních sňatků, převládá
Heterogamie
– proces, uzavírání exogamních sňatků
Peter Berger – amorův šíp
– ovládán přesně kanály: sociální třídy, příjmu, vzdělání…
Nukleární rodina
– rodiče a jejich závislé děti
Rozšířená rodina
– žijí spolu víc než dvě generace
Orientační rodina
– jedinec v ní vyrůstá
Prokreační rodina
– jedinec sám zakládá
Hrubá míra sňatečnosti
– počet sňatků/střední stav obyvatel *1000, 2023= 4,4 promile
Míry sňatečnosti podle věku
– počítáno odděleně pro muže a ženy
Míra sňatečnosti svobodných
– počet sňatků svobodných (M) ve věku/ střední stav svobodných věku*1000
Redukovaná míra sňatečnosti
– jmenovatel zlomku není korektně postaven, zahrnuje i osoby s nulovou šancí sňatku – počet sňatků svobodných ve věku/střední stav všech ve věku*1000
Tabulky sňatečnosti svobodných
– analogické úmrtnostním tabulkám, ale jednodušší, výpočty přesnější než z redukované míry sňatečnosti
Vývoj úhrnné tabulkové prvosňatečnosti
– odpověď kolik procent mužů/žen vstupuje do manželství do věku 50 let
Období socialismu= vysoká sňatečnost, ženy: 95% a více,muži 90-95%
Po roce 1990 - masivní pokles sňatečnosti a trend úbytku skončil v 2013
V roce 2023 uzavírá manželství 56% mužů a 65% žen do věku 50 let
Popsaná tabulková prvosňatečnost je sice přesný ukazatel, ovšem jeho hodnoty máme až od 60. let 20 st. A proto saháme po hrubé míře
Sňatky na 1000 obyvatel (území ČR)
– 4,4 promile
Druhý demografický přechod – výrazný pokles sňatků po roce 1990, důvody: jiné priority
Dnešní úroveň sňatečnosti – nízká, 2008 – hospodářská krize, 2020- covidové restrikce
Pokles sňatečnosti vyspělé země Evropy = od ½ 60 let 20. století
sňatky - čísla
Sňatkový věk ženicha při prvním sňatku – 32,7 let
Sňatkový věk nevěsty při prvním sňatku – 30,6 let
Rozdíly ve věku snoubenců – nejčastěji 2 a 2,5 roku, ženich starší
Stejný stupeň dosaž. Vzdělání partnerů- 55 %
Převažují sňatky oboustranně svobodných – 2/3 celkového počtu
Sňatky oboustranně rozvedených = cca 10-15%
Kohabitace
– forma soužití muže a ženy ve svazku podobném manželství, bez uzavření sňatku
Rysy kohabitace – společné bydlení, hospodaření, lože
Nesezdaná soužití
= faktická manželství – neformální soužití druha družky, 2021- 506 tis.
Potrat
– obecně ukončení těhotenství, k němuž došlo buď: spontánně či záměrně
Samovolný potrat – vypuzení plodu před ukončením 22, týdnem těhotenství
Umělá přerušení těhotenství – upt, interrupce, záměrný potrat, potratové pilulky
Nelegální potraty a mimoděložní těhotenství
Hlavní ukazatele potratovosti
– lze počítat u samovolných potratů, interrupcí i potratů celkem
Hrubá míra potratovosti
– počet potratů/ počet obyv. středního stavu *1000, 2023= 2,3 promile
Obecná míra potratovosti
– počet potratů/ počet žen *1000
Potratový index
– počet potratů/počet živě narozených*100, 2023= 27,4 %
Podíl potratů ze 100 ukončených těhotenství = podíl potratů ze součtu porodů + potratů * 100
Míry potratovosti podle věku
– počet potratů u žen věku/ střední stav žen *1000
Úhrnná potratovost
– součet měr potratovosti dle věku, průměrný počet potratů připadajících na 1 ženu
Úhrnná indukovaná potratovost 2023 = 0,24
Úhrnná samovolná potratovost 2023= 0,14
Antikoncepce
– hormonální +nitroděložní
Rok 2021 – užívána necelými 40 % žen fertilního věku
Podle vzdělání ženy potraty – základní 75,8 %
- vysokoškolské 43,4%
Rozvod
– zákonný způsob zániku monogamních manželství
Od 1950 rozvod – jediná forma právního zrušení manželství
Současná rozvodová praxe – Občanský zákoník
Ženy při rozvodu – 30 % návrh rozvodu
Návrh muže – 16 %
Oboustranně první rozvody 2023– 80%, převládají
Rozvod, kdy jeden cizinec – 10%
Hrubá míra rozvodovosti
– počet rozvodů/ střední stav obyvatel *1000, 2023= 1,8 promile
Ovlivnění hmro – počet sňatků uzavřených v předchozím období, nerovnoměrné věkové struktury, opakované rozvody
Index rozvodovosti
– není validní, počet rozvodů/počet sňatků*100, problém je, že sňatečnost se mění…
Míra rozvodovosti manželství
– počet rozvodů/ střední stav vdaných žen*1000, poměrně výstižné, ale moc se nepoužívá
Míra rozvodovosti podle věku (zvlášť pro M, Ž) – počet rozvodů žen pro věk/střední stav všech žen věku
Míra rozvodovosti podle délky trvání manželství – počet rozvodů x-letých manželství/počet sňatků uzavřených před x lety*100
Maximum rozvodu 2023 – po 4 letech trvání manželství
Úhrnná rozvodovost
– součtem měr rozvodovosti podle délky trvání manželství získáme nejpřesnější ukazatel
Při setrvání měr rozvodovosti na úrovni roku 2023 – rozvodem by skončilo 37,1 %
Čr a rozvodovost – nadprůměrná rozvodovost, ale poslední dobou klesá
Migrace
– přemístění, přesídlení, stěhování – hlavní forma “mechanického pohybu” obyvatel. – územní, prostorový
Migrace uvnitř ČR
– změna obce trvalého bydliště (stěhování z obce do jiné obce)
Migrační pohyb
– emigrace, imigrace
Emigrace – vystěhování
Imigrace – přistěhování
Migrační proud
– skupina migrantů se stejnou oblastí původu a stejnou cílovou oblastí., má svůj i protiproud
Hrubá (objem) obrat migrace
= úhrn přistěhovalých + vystěhovalých
Migrační saldo
= přistěhovalí – vystěhovalí
Kladné – čistá migrace
Záporné – čistá emigrace
- Migrační přírůstek/úbytek
- Přírůstek/úbytek stěhováním
- Čistá migrace
Hrubá míra hrubé migrace
=přistěhovalí + vystěhovalí/obyv. střed. stavu daného území*1000
Hrubá míra migrač. salda
=migrační saldo/obyv. střed. stavu daného území*1000
Účinnost migrace
=migrační saldoobjem migrace*100
Hodnota blízká 1 (převaha přistěhovalých – Omán, SAE), -1 (převaha vystěhovalých) -Černobyl, 0 malý rozdíl
Reemigrace
– návrat emigrantů do mateřské země.
Repatriace – návrat emigrantů financovaný státem.
Forced migration
– násilná m.
Vysídlenec
– obvykle účastník odsunu obyvatel.
Přesídlenec (repatriant)
– účastník reparačních akcí/výměn obyvatel.
Uprchlík (běženec)
– osoba opouštějící zemi z donucení
Autochton
– domácí obyvatel
naturalizace
– udělení státního občanství cizinci
Emigrace po 2. světové
První vlna(1945-47) – odsun německého obyvatelstva, cca 2,8 milionu
Druhá vlna(48-49) – po únoru 1948, zejm. Češi a podnikatelé
Třetí vlna(68-69) – po srpnové invazi vojsk, mladší, vzdělanější lidé, cca 180 tis,
úbytky ilegální emigrací – za období komunistické éry = téměř 0,5 mil., osob 485 tis.
Migrace po r. 1989
Obrat migrančích trendů: do r. 1990 ČR – záporné, od r. 1991 ČR – migrační ziskové
Suburbanizace 1995 - stěhování do velkých měst-kolem Prahy, Brna, Plzně
migrace - čísla
Počet přistěhovalých ze zahraničí přesáhl - 141 tisíc osob
vystěhovalých do zahraničí bylo téměř - 47 tisíc
Saldo zahraniční migrace meziročně výrazně pokleslo, i tak však byl přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob druhý nejvyšší v poválečné historii Česka
V saldu zahraniční migrace nadále převládali občané:
1. Ukrajiny (75,2 tisíce)
2. Slovenska (5,6 tisíce)
3. Filipín (2,1 tisíce)
V rámci vnitřní migrace bylo evidováno 288,6 tisíce stěhování mezi obcemi
