Carl Gustav Jung Flashcards
Jung byl zakladetelem jakého směřu nebo školy?
analytická psychologie
Jako chápal Jung nevědomí?
Jako tvořivý a inteligentní princip, ktorý spája jedince s celým lidstvem a vesmírem. Podle něho není jenom determinantem vědomích prožitků ale má taky projektivní a teleologickou funkci.
Jak delil Jung nevědomí?
Osobní a kolektivní
Popíš osobní nevědomí.
potlačené, zapomenuté, vytěsněné psychické zážitky a archetypy blízké vědomému životu, např. archetyp Stínu. Komplexy, tédy odštepené části psychiky, které vznikli v důsledku emocionálního šoku nebo traumatu. Jsou to obrazce psychických zážitků, které jsou nezloučitelné s vědomím postojem člověka. Např. komplex vinny nebo ménněcennosti. Působí nevědome jako silné pohnútky chování.
Popíš kolektivní nevědomí.
Podle Junga jsou jeho obsahem archetypy. Archetypy jsou vrozené vzorce imaginace a cítení, které určujií jak reagujeme na určité situace. Archetyp sám o sobě nemá obsah, je to jenom určitá základní forma nebo struktura do které každá kultura promíta svůj vlastní obsah s tým že zachová základní strukturu. Jung chápal evoluci psychiky lamarckovsky, tédy věřil, že lidská skušenost je dedičná. Proto jsou podle něho archetypy kondenzovano skušeností tísic let našich předků, promítají se v nim opakované situace jako odchod, hledání, boj, smrt, narození atd.
Jak pojem Jung libido?
Jako obecnou psychickou energi, která proudí mezi vědomím a nevědomím. Její proudení je vyvoláno protiklady medzi obsahemi vědomí a nevědomí. Čím je rozdíl větší, tým se zvyšuje napětí a tédy prechod energie z vědomí do nevědomí až dokud neni dosaženo vyrovnání.
Co je to persona a v jakém období vzniká?
Je to struktura psychických vzahů a sociálních rolí, které si člověk vytváří cca do 33.let
Kdy prichází kríze středního věku a proč?
Cca. v podích třicátých letech a raných čtyricátých letech. Důvodem může být že hodnotí mládí už nejsou žádoucí
Co je reakce některých lidí na krízu středního věku?
Individualizace - pochopení svého zmyslu života a vňitřního světa. Podle Junga jde o konfrontování a vyrovnání s nevědomými archetypy.
S jakým archetypem se stretává člověk v první fázy individualizace? Popiš ho
V první fáze individualizace se člověk střetává s archetypem stínu, nebo tzv. alter ego, což je podle Junga odvrácená stránka psychiky, která je personifikací potlačených, nepřijatelných nebo nevyužitých psychických obsahů. S archetypem stínu se je potřeba vyrovnat a z části ho přijat aby mohl člověk existovat jako ucelená bytost. V kulture a umění se ztvárňuje například při protikladných představách, např. Kain a Ábel, panna a prostitutka, královná a služka
S jakými archetypy se člověk stretává v druhé etapě individualizace?
Anima a animus. Žena se stretává s animusem a muž s animou. Tyhle archetype představují subjektivní poměř k opačnému pohlaví a zobecněnou zkušenost s druhým pohlavím. Anima představuje femininí nevyužitou možnost, kterou muž nosí v sobě a animus maskulinní nevyužitou možnost, kterou nosí v sobě žena. Tyhle archetype se dají promítat na druhé lidi a často se promítají pri hledání romantického partnera.
Co predstavují archetypy starého mudrce a velké matky?
S archetypem starého mudrce se stretává muž. Je to personifikace duchovního princípu, tj. tendence se zamýšlat nad věcami do hloubky, seberealizace a spojení se s nečím větším než je člověk sám. Je ztvárnen například kouzelníkem nebo vůdcem. Žena se střetává s archetypem velké matky, která je personifikací matěřského princpiu, tj. představuje lásku, plodnost, péči no taky destrukci a temnotu. Velká matka představuje chladnou a hmotnou přírodní podstatu a je ztvárnená například bohyní úrody nebo macochou
S jakým archetypem se člověk stretává na konci procesu individualizace?
S arhchetypem pravého já, které představuje propojení vědomí a nevědomí a proto je nadřízené vědomému já. Projevuje se životní plností, duchovním osvícením, které je umožněné prohlubením a rozšiřením vědomí na základě přijetí některých částí nevědomí.
Vysvětli jak Jung charakterizoval lidi na základe psychických funkcí a typu zaměření.
Psychické funkce rozdeloval na racionální a iracionální. Racionálni jsou myšlení, které hodnotí podněty na základě kritéria správně-nesprávňe a cítění, které hodnotí podněty na základě kritéria příjemné-nepříjemné. Mezi iracionální zařadil čití, tédy vnímaní, které příjmá podnety výlučně také jaké jsou, a intuici, která představuje schopnost vytušit možné souvislosti, vztahy nebopotenciál vecí. Při iracionálních funkcech tédy člověk nehodnotí podnět. Člověk pracuje jenom s vjemy a dojmy. Podle Junga dominuje u každého člověka jedna psychická funkce, 2 jsou pomocné a 1 je inferiorní protože existuje jenom v nevědomí. Okrem dominance psychické funkce charakterizoval Jung člověka ješte na základe typu zaměření jeho libida. Tédy jestli je zaměřen na vnější nebo vňitřní svět. Introvert je soustředěn na vňitřní svet, subjektivné vníma, má bohatou fantazii a je relativně uzavřený samotář. Extrovert se soustředí navenek, je spoločenský a otevřený, je pragmatik a realista.
