Buňka Flashcards
Co patří mezi eukaryota?
Živočichové, houby, rostliny, prvoci..
Membránové organely
Jádro, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, lysozom, peroxizom
Vrstvy jádra
2 membrány - vnější (přichyceny na ní ribozomy) a vnitřní (na ni přiléhá jaderná lamina), obě mají póry. Uvnitř pak jadérko a chromatin
Tekutina vyplňující jádro
Nukleoplazma (karyoplazma)
Funkce jaderné laminy
Mechanická stabilita jádra, funkce při buněčném dělení (mitóze - pokud je narušena, mitóza je chybná, buňka se špatně rozdělí a umře
Co je jadérko
Může být jedno či více, oblast, kde jsou shromážděny geny pro rRNA (80% z celkové RNA v buňce je rRNA, nejzastoupenější). Vznikají zde tudíž po transkripci podjednotky ribozomů (komplex rRNA a proteinů), které se pak poskládají v cytoplazmě
Nukleozom
DNA se obtáčí kolem 8 proteinů (histonů) = histonový oktamer, DNA + hist. okt. = nukleozom
Chromatin
Kondenzované nukleozomy
Čím jsou tvořené chromozomy
Chromatinem
2 podoby chromatinu
Heterochromatin - velmi kondenzovaný, transkripčně neaktivní
Euchromatin - více rozvolněný, transkripčně aktivní
Způsob, jakým regulujeme tvorbu pr9teinů v určitém typu buňky
Kolik genů je v každé buňce
25 000
Co jsou to chromozomy
Během metafáze mitózy se chromatin ještě více kondenzuje. Během interfáze jsou chromozomy despiralizované.
Kde je soustředěn heterochromatin v chromozomech
Na krajích a uprostřed
Co má mitochondrie vlastního, kde jsou
Mitochondriální DNA a ribozomy, v matrix mitochondrie
Výběžky vnitřní membrány mitochondrie
Kristy
Endoplazmatické retikulum
Trojrozměrný systém membrán
Drsné endoplazmatické retikulum
Připojeno k vnější membráně jádra. Jsou na něm navázány ribozomy, na kterých probíhá translace. Vzniklé proteiny můžou být uřrčeny k exportu ven, aby se staly součásčástí buněčné membrány, nebo byly zničeny v lysozomu
Volné ribozomy
Probíhá na nich translace, vzniklé proteiny zůstávají v buňce
Jak označujeme eukaryotické ribozomy?
80S (Svedberg - jednotka pro čas sedimentace)
Hladké endoplazmatické retikulum
Tvoří se zde lipidy a steroidyb (hormony)
Golgiho aparát
Upravují se zde proteiny, zajišťuje se transport proteinů, lipidů a jiných látek
Čím je tvořen Golgiho aparát?
Svazky cisteren (u rostlin se označují diktyozomy)
V čem se přenáší látky z Golgiho aparátu?
Ve váčcích - vezikulech
Co se štěpí v lysozomech?
Např. proteiny, lipidy, sacharidy
Peroxizom
Podobně jako lysozom, rozkládá nejčastěji MK. Také chrání buňku před kyslíkovými radikály
Autotrofní vs heterotrofní organismy
Je to pojem označující způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek.
Autotrofní získávají uhlík z anorganických látek (zpravidla CO2) - rostliny, řasy a sinice se označují za fotoautotrofní (využívají energii ze světla - fotosyntézu), bamterie se označují za chemoautotrofní (využívají anorganické chemické reakce - chemosyntézu).
Heterotrofní musí uhlík získávat z dalších organických látek - živočichové, hkuby bakterie.
Semiautonomní organely, čím se vyznačují
Mitochondrie a chloroplasty - velikostně jako prokaryotická buňka, vlastní kružnicová DNA (dělí se autonomně), vlastní ribozomy o velikosti jako ribozomy prokaryotických buněk.
Velká část proteinů, které jsou ale třeba pro správnou funkci mitochondrie je kódována v jádře buňky - nedělí se sama in vitro
Funkce buněčných membrán
Oddělení buňky od okolí, jednotlivých organel
Regulace transportu látek z a do
Detekce signálu
Komunikace mezi buňkami
Fosfolipidy v buněčné membráně
Tvoří fosfolipidovou dvojvrstvu, prochází volně malé molekuly (voda, CO2, O2, ethanol). Zodpovídají za tekutost (fluiditu) membrány - čím více nenasycených MK, tím tekutější (nezapadají do sebe, slabší mezimolekulové interakce)
Cholesterol - stavba a funkce v membráně
Je amfifilní - polární OH skupina a nepolární steroidní jádro a uhlíkatý řetězec.
Snižuje tekutost membrány
Na co dělíme membránivé proteiny
Integrální - zabudované do fosfolipidové membrány (některé slouží jako kanály či přenašeče pro průchod iontů či malých molekul
Periferní - vážou se na povrchy membrány
V jaké formě se nachází sacharidy na vnější straně membrány? Co tvoří? K čemu slouží?
Glykoproteiny a glykolipidy.
Tvoří sacharidový plášť, tzv. glykokalyx.
Např. hraje roli při buněčné adhezi (přilnou k sobě 2 buňky a komunikují spolu), také tvoří antigeny pro autotoleranci
Jak je to s propustností membrány?
Je selektivně permeabilní.
Projdou malé nepolární molekuly (O2, CO2, N2…) a malé nenabité hydrofilní (H2O, glycerol…)
Neprojdou velké hydrofilní (glukóza, sacharóza, aminokyseliny…) a ionty
Pasivní transport
Prostá a usnadněná difuze, osmóza
Usnadněná (facilitovaná) difuze
Molekuly prochází podle koncentračního gradientu, ale pomocí polárních proteinových kanálů a přenašečů
Proteinové kanály vs přenašeče
Kanály jsou prostě hydrofilní tunely, přenašečové proteiny molekulu navážou a transportují ji přes membránu změnou konformace.
Proteinové kanály pro vodu
Aquaporiny - mnohem rychlejší, než prostá difuze
Osmóza
Přesun vody z méně koncentrovaného roztoku do více koncentrovaného roztoku
V jakých roztocích (prostředích) se může buňka nacházet?
Izotonickém, hypertonickém a hypotonickém
Buňka v hypertonickém roztoku
Vydává vodun - živočišná buňka se svraští = plazmorhiza, u roytlinné se oddělí cytoplazma od buněčné stěny a shromáždí se urostřed buňky - vakuola se smršťuje = plazmolýza
Buňka v hypotonickém roztoku
Nasává vodu, u živočišné může dojít k prasknutí = plazmoptýza (u erytrocytů hemolýza), u rostlinné se zvětší vakuola, zvýší se tlak na buněčnou stěnu, tzv. turgpr (dodává pevnost stěně)
Sodno-draselná pumpa
Neboli ATPáza, typ aktivního transportu, přenáší K+ a Na+ proti koncentračnímu gradientu - vždy 2 K+ dovnitř a 3 Na+ ven
Aktivní transport
Sodno-draselná pumpa, endocytóza a exocytóza
Endocytóza a exocytóza
Transport látek (proteinů, lipidů..) ve váčcích do a z buňky, aktivní transport - spotřebovává ATP
Endocytóza
Transport látek do buňky, fagocytóza (obklopí částici výběžky membrány - vzniká fagozom (vakuola) - pro větší a pevné částice jako mikroorganismy nebo zbytky jiných buněk) a pinocytóza (membrána se vchlipuje dovnitř, vytváří tak invaginace, která se odškrtí za vzniku pinocytárního váčku - pro kapaliny s malými rozpuštěnými molekulami)
Autofagozom
Buňka obalí váčkem vlastní organelu a pošle ji k degradaci do lysozomu
Exocytóza
Membrána vezikuly fúzuje s membránou buňky, obsah vezikuly se uvolní do extracelulární matrix
Cytoskelet
Síť proteinových vláken v cytoplazmě, slouží k pohybu molekul a organel v buňce, pohybu buňky, pomáhá buňce zaujímat různý tvar, tvoří oporu buňky
Typy cytoskeletálních vláken, průměry
Mikrofilamenta (7 nm), intermediární filamenta (10 nm), mikrotubuly (25 nm)
Mikrofilamenta
Neboli aktinová filamenta. Nejužší vlákna cytoskeletu (7nm). Tvořena proteinem aktinem, společně s myosinem jsou zapojeny do procesu svalové kontrakce, hrají roli při buněčném dělení (během cytokineze, kdy se rozděluje cytoplazma buňky tvoří aktinový prstenec, který se zužuje, až se buňka rozdělí)
Intermediární filamenta
Důležitá pro zajištění mechanické pevnosti buňky. Jsou tvořena různými proteiny (podle typu buňky, např. keratin v kůži, vlasech, nehtech). Jaderná lamina je tvořena intermediárními filamenty
Mikrotubuly
Největší cytoskeletální filamenta (25nm). Tvořeny proteinem tubulinem.
1. Mohou se podle potřeby prodlužovat nebo zkracovat (důležité při mitóze). Vyrůstají z centrozomu (tvoří je?) - vzniká dělící vřeténko - oddělí od sebe chromatidy jednotlivých chromozomů.
2. Také slouží jako dráha, po které se pohybují speciální proteiny - molekulové motory, které mohou transportovat různé organely, váčky, či jiný “náklad”. Potřebují k tomu ATP - tyto motory ho dokáží štěpit.
3. Tvoří bičík - pohyb
4. Tvoří řasinky - pohyb částic mimo buňku
Centrozom
Buněčná organela bez membrány, během mitózy se zdvojí a putují na opačnou stranu buňky. Vzniká dělící vřeténko - rostou z nich mikrotubuly, které oddělí chromatidy
Bičík
Cilium
Řasinky
Kynocilie
Strany Golgiho aparátu
Cis strana u jádra (přichází látky), trans strana k PM (odsud odchází)
