Buňka Flashcards

1
Q

Co patří mezi eukaryota?

A

Živočichové, houby, rostliny, prvoci..

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Membránové organely

A

Jádro, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, lysozom, peroxizom

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Vrstvy jádra

A

2 membrány - vnější (přichyceny na ní ribozomy) a vnitřní (na ni přiléhá jaderná lamina), obě mají póry. Uvnitř pak jadérko a chromatin

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Tekutina vyplňující jádro

A

Nukleoplazma (karyoplazma)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Funkce jaderné laminy

A

Mechanická stabilita jádra, funkce při buněčném dělení (mitóze - pokud je narušena, mitóza je chybná, buňka se špatně rozdělí a umře

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Co je jadérko

A

Může být jedno či více, oblast, kde jsou shromážděny geny pro rRNA (80% z celkové RNA v buňce je rRNA, nejzastoupenější). Vznikají zde tudíž po transkripci podjednotky ribozomů (komplex rRNA a proteinů), které se pak poskládají v cytoplazmě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Nukleozom

A

DNA se obtáčí kolem 8 proteinů (histonů) = histonový oktamer, DNA + hist. okt. = nukleozom

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Chromatin

A

Kondenzované nukleozomy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Čím jsou tvořené chromozomy

A

Chromatinem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

2 podoby chromatinu

A

Heterochromatin - velmi kondenzovaný, transkripčně neaktivní
Euchromatin - více rozvolněný, transkripčně aktivní
Způsob, jakým regulujeme tvorbu pr9teinů v určitém typu buňky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Kolik genů je v každé buňce

A

25 000

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Co jsou to chromozomy

A

Během metafáze mitózy se chromatin ještě více kondenzuje. Během interfáze jsou chromozomy despiralizované.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Kde je soustředěn heterochromatin v chromozomech

A

Na krajích a uprostřed

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Co má mitochondrie vlastního, kde jsou

A

Mitochondriální DNA a ribozomy, v matrix mitochondrie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Výběžky vnitřní membrány mitochondrie

A

Kristy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Endoplazmatické retikulum

A

Trojrozměrný systém membrán

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Drsné endoplazmatické retikulum

A

Připojeno k vnější membráně jádra. Jsou na něm navázány ribozomy, na kterých probíhá translace. Vzniklé proteiny můžou být uřrčeny k exportu ven, aby se staly součásčástí buněčné membrány, nebo byly zničeny v lysozomu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Volné ribozomy

A

Probíhá na nich translace, vzniklé proteiny zůstávají v buňce

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Jak označujeme eukaryotické ribozomy?

A

80S (Svedberg - jednotka pro čas sedimentace)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Hladké endoplazmatické retikulum

A

Tvoří se zde lipidy a steroidyb (hormony)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Golgiho aparát

A

Upravují se zde proteiny, zajišťuje se transport proteinů, lipidů a jiných látek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Čím je tvořen Golgiho aparát?

A

Svazky cisteren (u rostlin se označují diktyozomy)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

V čem se přenáší látky z Golgiho aparátu?

A

Ve váčcích - vezikulech

24
Q

Co se štěpí v lysozomech?

A

Např. proteiny, lipidy, sacharidy

25
Q

Peroxizom

A

Podobně jako lysozom, rozkládá nejčastěji MK. Také chrání buňku před kyslíkovými radikály

26
Q

Autotrofní vs heterotrofní organismy

A

Je to pojem označující způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek.
Autotrofní získávají uhlík z anorganických látek (zpravidla CO2) - rostliny, řasy a sinice se označují za fotoautotrofní (využívají energii ze světla - fotosyntézu), bamterie se označují za chemoautotrofní (využívají anorganické chemické reakce - chemosyntézu).
Heterotrofní musí uhlík získávat z dalších organických látek - živočichové, hkuby bakterie.

27
Q

Semiautonomní organely, čím se vyznačují

A

Mitochondrie a chloroplasty - velikostně jako prokaryotická buňka, vlastní kružnicová DNA (dělí se autonomně), vlastní ribozomy o velikosti jako ribozomy prokaryotických buněk.
Velká část proteinů, které jsou ale třeba pro správnou funkci mitochondrie je kódována v jádře buňky - nedělí se sama in vitro

28
Q

Funkce buněčných membrán

A

Oddělení buňky od okolí, jednotlivých organel
Regulace transportu látek z a do
Detekce signálu
Komunikace mezi buňkami

29
Q

Fosfolipidy v buněčné membráně

A

Tvoří fosfolipidovou dvojvrstvu, prochází volně malé molekuly (voda, CO2, O2, ethanol). Zodpovídají za tekutost (fluiditu) membrány - čím více nenasycených MK, tím tekutější (nezapadají do sebe, slabší mezimolekulové interakce)

30
Q

Cholesterol - stavba a funkce v membráně

A

Je amfifilní - polární OH skupina a nepolární steroidní jádro a uhlíkatý řetězec.
Snižuje tekutost membrány

31
Q

Na co dělíme membránivé proteiny

A

Integrální - zabudované do fosfolipidové membrány (některé slouží jako kanály či přenašeče pro průchod iontů či malých molekul
Periferní - vážou se na povrchy membrány

32
Q

V jaké formě se nachází sacharidy na vnější straně membrány? Co tvoří? K čemu slouží?

A

Glykoproteiny a glykolipidy.
Tvoří sacharidový plášť, tzv. glykokalyx.
Např. hraje roli při buněčné adhezi (přilnou k sobě 2 buňky a komunikují spolu), také tvoří antigeny pro autotoleranci

33
Q

Jak je to s propustností membrány?

A

Je selektivně permeabilní.
Projdou malé nepolární molekuly (O2, CO2, N2…) a malé nenabité hydrofilní (H2O, glycerol…)
Neprojdou velké hydrofilní (glukóza, sacharóza, aminokyseliny…) a ionty

34
Q

Pasivní transport

A

Prostá a usnadněná difuze, osmóza

35
Q

Usnadněná (facilitovaná) difuze

A

Molekuly prochází podle koncentračního gradientu, ale pomocí polárních proteinových kanálů a přenašečů

36
Q

Proteinové kanály vs přenašeče

A

Kanály jsou prostě hydrofilní tunely, přenašečové proteiny molekulu navážou a transportují ji přes membránu změnou konformace.

37
Q

Proteinové kanály pro vodu

A

Aquaporiny - mnohem rychlejší, než prostá difuze

38
Q

Osmóza

A

Přesun vody z méně koncentrovaného roztoku do více koncentrovaného roztoku

39
Q

V jakých roztocích (prostředích) se může buňka nacházet?

A

Izotonickém, hypertonickém a hypotonickém

40
Q

Buňka v hypertonickém roztoku

A

Vydává vodun - živočišná buňka se svraští = plazmorhiza, u roytlinné se oddělí cytoplazma od buněčné stěny a shromáždí se urostřed buňky - vakuola se smršťuje = plazmolýza

41
Q

Buňka v hypotonickém roztoku

A

Nasává vodu, u živočišné může dojít k prasknutí = plazmoptýza (u erytrocytů hemolýza), u rostlinné se zvětší vakuola, zvýší se tlak na buněčnou stěnu, tzv. turgpr (dodává pevnost stěně)

42
Q

Sodno-draselná pumpa

A

Neboli ATPáza, typ aktivního transportu, přenáší K+ a Na+ proti koncentračnímu gradientu - vždy 2 K+ dovnitř a 3 Na+ ven

43
Q

Aktivní transport

A

Sodno-draselná pumpa, endocytóza a exocytóza

44
Q

Endocytóza a exocytóza

A

Transport látek (proteinů, lipidů..) ve váčcích do a z buňky, aktivní transport - spotřebovává ATP

45
Q

Endocytóza

A

Transport látek do buňky, fagocytóza (obklopí částici výběžky membrány - vzniká fagozom (vakuola) - pro větší a pevné částice jako mikroorganismy nebo zbytky jiných buněk) a pinocytóza (membrána se vchlipuje dovnitř, vytváří tak invaginace, která se odškrtí za vzniku pinocytárního váčku - pro kapaliny s malými rozpuštěnými molekulami)

46
Q

Autofagozom

A

Buňka obalí váčkem vlastní organelu a pošle ji k degradaci do lysozomu

47
Q

Exocytóza

A

Membrána vezikuly fúzuje s membránou buňky, obsah vezikuly se uvolní do extracelulární matrix

48
Q

Cytoskelet

A

Síť proteinových vláken v cytoplazmě, slouží k pohybu molekul a organel v buňce, pohybu buňky, pomáhá buňce zaujímat různý tvar, tvoří oporu buňky

49
Q

Typy cytoskeletálních vláken, průměry

A

Mikrofilamenta (7 nm), intermediární filamenta (10 nm), mikrotubuly (25 nm)

50
Q

Mikrofilamenta

A

Neboli aktinová filamenta. Nejužší vlákna cytoskeletu (7nm). Tvořena proteinem aktinem, společně s myosinem jsou zapojeny do procesu svalové kontrakce, hrají roli při buněčném dělení (během cytokineze, kdy se rozděluje cytoplazma buňky tvoří aktinový prstenec, který se zužuje, až se buňka rozdělí)

51
Q

Intermediární filamenta

A

Důležitá pro zajištění mechanické pevnosti buňky. Jsou tvořena různými proteiny (podle typu buňky, např. keratin v kůži, vlasech, nehtech). Jaderná lamina je tvořena intermediárními filamenty

52
Q

Mikrotubuly

A

Největší cytoskeletální filamenta (25nm). Tvořeny proteinem tubulinem.
1. Mohou se podle potřeby prodlužovat nebo zkracovat (důležité při mitóze). Vyrůstají z centrozomu (tvoří je?) - vzniká dělící vřeténko - oddělí od sebe chromatidy jednotlivých chromozomů.
2. Také slouží jako dráha, po které se pohybují speciální proteiny - molekulové motory, které mohou transportovat různé organely, váčky, či jiný “náklad”. Potřebují k tomu ATP - tyto motory ho dokáží štěpit.
3. Tvoří bičík - pohyb
4. Tvoří řasinky - pohyb částic mimo buňku

53
Q

Centrozom

A

Buněčná organela bez membrány, během mitózy se zdvojí a putují na opačnou stranu buňky. Vzniká dělící vřeténko - rostou z nich mikrotubuly, které oddělí chromatidy

54
Q

Bičík

A

Cilium

55
Q

Řasinky

A

Kynocilie

56
Q

Strany Golgiho aparátu

A

Cis strana u jádra (přichází látky), trans strana k PM (odsud odchází)