BiO - kapitola 2 (Jak proti zlu bojují rostliny) Flashcards
sesilní
=přisedlé, až na vyjímky všechny rostliny
Jaké fáze má stresová fáze u rostlin?
stres = situace, kdy je rostlina vystavena vnějším podmínkám způsobující zátěž
poplachová fáze, restituční fáze, fáze rezistence, fáze vyčerpání
Definuj poplachovou fázi.
= doba, kdy vnější podmínky způsobí změny vnitřního prostředí a rostlina to rozpozná.
Při rozpoznání stresu se vápenaté ionty chovají jako druhý posel. Vysvětli.
Vápenaté ionty fungují jako druhý posel, to znamená, že díky své malé velikosti se rychle šíří a tím šíří signál napříč buňkou a to tehdy když dojde k aktivaci příslušných receptorů, otevřou ce Ca2+ kanály ve vakuole, vápenaté ionty se uvolňí do cytoplazmy a tím vyšlou signál k rychlé aktivaci celé řady proteinů a signálních drah.) Druhý posel- malé signální molekuly, jejichž koncentrace v cytoplazmě je za norm. podmínek velice nízká (při stresu se po navzání ligandu (prvního posla) na receptor koncentrace zvýší)
V cytoplazmě je vápníku málo, kde je koncentrován?
Je velmi koncentrovaný v apoplastu (mezibuněčný prostoru), vakuole a dalších organelách
chaperony
=Proteiny tepelného šoku (HSP- Heat shock proteins). Jsou v cytoplazmě, jádře, plastidech a mitochondriích. Uplatňují se v reakcích na celou řadu stresových podmínek (umí rozpoznávat poškozené nebo nesprávně sbalené proteiny- navážou se na ně a pomáhají s jejich správným sbalením- pokud to není možné nasměrují poškozený protein k degradaci). Za normálních podmínek se právě účastní správného skládání, translokace(strukturní přestavba) a degradace(rozklad) proteinů.
Definuj restituční fázi
= fáze, kdy dochází k nastartování obranných mechanismů (např: zpomalení metabolismu, uzavření průduch, alternativní zisk energie, tvorba ochranných látek-ochranné pigmenty, osmoprotektanty)
Buliformní buňky
= ohýbací buňky které jsou v listech. Při nedostatku vody dokážou list “sklopit” - snižuje se turgor buněk( tlak- součet napětí a tlaků jednotlivých buněk, který způsobuje pevnost a tuhost)
rostliny umí listy naklánět, stáčet nebo rolovat - vyhnutí poškození světlem nebo ztrátě vody
Jak získávají buňky zaplaveného kořene energii?
glykolýzou (přeměna glukózy na dvě molekuly pyruvátu a ATP a NADH) a anaerobní fermentací (mléčné a ethanolové kvašení). Je to ale možné jen pro omezeně dlouhou dobu.
3 biotické stresory
patogeny (houby, bakterie, viry), škůdci (hmyz, roztoči), jiné rostliny v rámci konkurance
aklimatizace
rychlé přizpůsobení aktuálním podmínkám v rámci jedince (vývoj jedince = ontogeneze), reakce na stresový faktor (např. fialovění listů paprik a jiných rostlin po intenzivním záření)
adaptace
dědičné změny na genetické úrovni organismu - vyvolané dlouhodobě působícím tlakem prostředí; evoluční změna zcela měnící strategii rostliny (vznik sukulence u kaktusů)
Jaké 2 typy transpirace rozeznáváme?
stomatální = výdej přes průduchy, regulovaný; za standartního osvitu přes průduchy mnohonásobně vyšší než kutikulární
kutikulární = odpar přes epidermis, neregulovaný
Který fytohormon se podílí na přenosu signálu pro uzavření průduchů při nedostatku vody?
fytohormon kyseliny abscisové (ABA)
Které ionty odchází ze svěracích buněk průduchů?
signál vychází z kořenů přes xylem do nadzemní části. (příjem signálu zvýší tok draselných iontů - snížení turgoru svěracích buněk a uzavření průduchů)
Napiš 3 ekosystémy, kde je přirozený nadbytek vody.
rašeliniště, slatiny, vlhké louky, mokřady, mangrove nebo rákosiny
Co může za heterofylii u lakušníku?
heterofylie = různolistost; změna koncentrace ethylenu mezi vodním prostředím a vzduchem (ve vodním prostředí koncentrace ethylenu společně s kyselinou uhličitou vyšší)
Jaké znáš 2 typy aerenchymu? Popiš je.
aerenchym = vzdušné pletivo, tvořeno převážně mezibuněčnými prostory
-zvyšuje pórovitost a usnadňuje výměnu a odvětrávání plynů
- formuje se při zakládání orgánů
a) schizogenní aerenchym = pletico s organizovanou strukturou
vznik: během růstu kořene začnou růst buňky rozdílně a oddělí se v oblasti střední lamely - dochází k rozvolnění struktury pletiv a vzniku mezibuněčných prostorů (ty se dále spojují a zvětšují)
výskyt: mokřadní rostliny, např. šťovík
b) lyzigenní aerenchym = pletivo s méně organizovanou strukturou
vznik: buňky kůry podstoupí programovanou smrt - vznik mezibuněčných prostorů; některé buňky musí zůstat zachovány kvůli rozvodu živin symplastem a apoplastem a zajištění mechanické soudržnosti kořene
výskyt: např. kulturní - rýže, kukuřice apod.
Liebigův zákon minima.
nejvíce limitujících prvkem je prvek, kterého je v prostředí nejméně
např. i přes dostatek kyslíku a fosforu, bez draslíku rostlina nepřežije
Uveď příklad acidofyta
= rostlina vyžadující či snášející kyselost 3 - 6.4
zástupci brusnic, vřesovité rostliny - umožněno speciálním typem mykorhizy
Napiš 3 příklady mikroprvků. K čemu zejména kovové mikroprvky slouží?
železo, mangan, zinek - reakční centra enzymů, při jejich nedostatku nefungují enzymy správně nebo vůbec
Nedostatek kterých prvků způsobuje chlorózy?
= mozaika světlých a tmavých míst, způsobené nedostatkem železa a hořčíku, popřípadě zinku
K čemu potřebují rostliny křemík?
zpevnění pletiv - zvýšení odolnosti
např. přesličky, trávy
křemík v půdě snadno dostupný - hlitokřemičité komplexy (jíly)
Na čem je závislá barva květů hortenzie?
přítomnost hliníku - modrá barva; (růžový delfinifin + ionty Al(3+) = modrá barva)
Na co má vliv červená část světelného spektra?
červená část (625 - 740 nm) - přepíná rostliny do generativní fáze a podporuje dlouživý růst
Napiš příklad pomocných fotosyntetických pigmentů u sinic.
fokoerytrin, fokocyanin (tvoří proteiny světlosběrné komplexy, které převádí energii k chlorofylu a a balancování energie mezi PSII a PSI)
Stenotermní
rostliny žijící ve velmi úzkém teplotním rozmezí, reagují špatně na výkyvy teplot; např. cévnaté rostliny, submerzní (= žijicí zcela pod vodou) řasy, řasy na vrcholcích velehor a horkých pramenů
Dormance
přechodné zastavení nebo omezení fyziologických procesů za účelem úspory energie a přežití nepříznivých podmínek
Jarovizace (=vernalizace)
proces, kdy se semena či cibule vystaví přesně stanovené teplotě určitou dobu - spuštění nakvétání ( např. dvouleté rostliny - cukrová řepa, blín; ozimy - pšenice, žito)
Antrakofyty. Uveď příklad
Jsou to druhy, které s oblibou kolonizují nově uvolněný prostor po požáru a jsou k tomu přizpůsobeny (malým vzrůstem, krátkou regenerační dobou, rychlou schopností regenerace) - příklad: zkrutek vláhojevný, kakost český (nejspíše vyhynulý)
Jak se rostliny přizpůsobily na nízké teploty?
Problébem nízké teploty je nedostatek vody a ta voda kterou mají zase hrozí, že se z ní stanou ledové krystalky, proti tomu předchází tvorbou jakési nemrznoucí směsi. Ta zvýší obsah cukru a cukerných alkoholů v buňce, voda která v rostlině je volně je vyloučena nebo navázána do mezibuněčných prostor, kde nemůže způsobit takouvou škodu. Dalším přizpůsobením je menší vzrůst rostlin(menší povrch výhodný pro termoregulaci), příklad je Bříza zakrslá, vrba bylinná. A poslední přizpůsobení je preference nepohlavního rozmnožování protože je energeticky levnější a rostliny v chladnějších oblastech nato nemaj dost energetických zásob.
Jak se rostliny brání poškození ledovými krystaly?
Proti poškození ledem si rostlina vytváří tzv. Antifreeze proteiny, které obalí případné krystalky a tím omezí jejich zvětšování a určí jejich tvar.
