Berger & Luckmann Flashcards
Jak Berger a Luckamnn popisují sociologický způsob chápání reality?
Sociologický způsob chápání reality je mezi filozofem a obyčejným člověkem.
Obyčejný člověk - realita = něco daného
Filozof - nepokládá za samozřejmé vůbec nic
Sociolog - klade si otázku, zda je rozdíl mezi těmito dvěma realitami
Vyjmenuj základní informace o Thomasu Luckmannovi
1927-2016
Německo slovinský sociolog
Profesor sociologie na univerzitě
Úzká spolupráce s Bergerem
Ovlivnil je Alfred Schütze
Soc vědění, náboženství a komunikace, fenomenologie
Uveď autory díla Sociální konstrukce reality a shrň jeho obsah.
Sociální konstrukce reality publikovaná v roce 1966 patří mezi nejznámější dílo, na němž se Luckmann podílel. V tomto díle Thomas Luckamann společně s Peterem Bergem čerpají od Durkhiema, Schütze, Mannheima až po Nietzscheho a snaží se tak v sociologii vytvořit svůj vlastní argument pojetí institucí v životě člověka, než zasadit svoji práci do určitého sociologického kontextu. Kniha tak otevírá nový trend v sociologii, který vybízí k analýze mechanizmů, které stojí za konstrukcí našeho sociálního světa. V knize se zabývají především významem institucí, kdy tento koncept analyzují od sociálních interakcí mezi jedinci až po roli státu. Kladou si otázku, proč vůbec sociální instituce vznikají a existují neboli proč se člověk podřizuje jistým kontextům svého jednání. V jejich práci tak hraje i okrajovou roli analýza pudů, jinými slovy institucionální nedokonalosti člověka. Hlavním tématem knihy jsou ale instituce, jenž souvisí se socializací člověka. Autoři začínají u institucí rodiny a matky, přes které prvně vnímáme a poznáváme okolní svět a sbíráme tak potřebné zkušenosti. Postupně se jako jedinec učíme gestům, zvukům a jazyku, jež jsou klíčové pro umění interpretace. Hlavně jazyk a osobnost člověka poté hraje důležitost v konceptu socializace, kdy jazyk slouží k reprodukci osobní identity. Postupně poté přechází k vyšší rovině institucí, jež je možnost reinterpretace, neboli legitimizace interpretací druhého řádu. Sem autoři zařazují koncepty jako je spravedlnost, emancipace, Boží vůle, pokrok atd. Závěr Luckmannovy a Bergerovy práce by se ale dal uchopit frází: člověk vytváří sám sebe, což probíhá skrze instituce, které mají vliv na naše jednání.
Vyjmenuj díla Luckmanna
Sociální konstrukce reality (1966, +Berger)
Neviditelné náboženství (1967)
The Sociology of Language (1975)
Structures of Life-World (1982, +Schütz)
Life-World and Social Realities
Vyjmenuj základní informace o Bergerovi
1929-2017
Rakousko-americký sociolog
Koncept sociální reality, náboženství, sociální konstruktivismus
Ředitelem na Institutu pro studium ekonomické kultury
Vyjmenuj tři základní díla Bergera
Sociální konstrukce reality (+Luckmann)
The Sacred Canopy: Elements of a Social Theory of Religion
Metodologický ateismus a agnocitismus
Proč by se dle Bergera a Luckmanna měla sociologie zajímat o realitu a vědění?
Pojmy jsou sociálně relativní - jsou vázány na kontexty
Jsou odlišné pro různé společenství
V průběhu začne být každý soubor vedení sociálně chápán jako realita
-> Soc zkoumá, jakými procesy se utváří realita
Co je to realita?
Realitu si lidé nějak vykládají a pro ně subjektivní význam jako logický, soudržný svět.
Je to intersubjektivní svět sdílený s ostatními - tím se odlišuje od jiných realit, kt. si člověk uvědomuje.
Je vnímána jako něco daného.
Uveď charakteristiky každodenní reality
Ke uspořádána - sestavena do vzorců
Objektivizována
Skládá se z teď a tady
Struktura tvořena prostorem a časem
Co jsou to dle Bergera a Luckmanna znaky?
o Typ objektivizace – liší se od ostatních objektivizací svým odkazem na subjektivní významy
o Dostupné ve společné realitě (v interakcích tváří v tváří i jiných)
o Sdruženy do mnoha systémů (systémy gest, tělesných pohybů, materiálních artefaktů …)
o Možnost odpoutat se od „teď a tady“ (a tím i od subjektivity)
Co je to dle Bergera a Luckmanna jazyk?
o = nejdůležitější znakový systém
o = systém zvukových znaků
o Původ v interakci tváří v tvář
Co je to dle Bergera a Luckmanna symbol?
o Přesahuje různé oblasti reality – je nad realitou
o Největší odpoutání od „teď a tady“
o Jazyk ho může přitáhnout zpět součást i každodenního života
Co je to dle Bergera a Luckmanna sémantické pole?
o Klasifikační schémata, která dávají smysl a řád každodenním rutinním činnostem
o Napomáhají uchovávat zkušenosti vzniká sociální zásoba vědění předáváno z generace na generaci
Co je to dle Bergera a Luckmanna sociální zásoba vědění?
o Vědění o mé situaci a jejích omezení = umístění jedinců ve společnosti a zacházení s nimi
o Každodenní život = návod k oblastem, ve kterých se člověk pohybuje (o vzdálenějších oblastech obecnější info) – různé stupně obeznámenosti
o Poskytuje typizační schémata
Co je to dle Bergera a Luckmanna excentricita?
o = vztah mezi organismem a osobností
o Člověk = tělo, zároveň člověk MÁ tělo (vnímá se jako entitu, která má tělo k používání)
o Nutná rovnováha
Co je to dle Bergera a Luckmanna habitualizace?
o Lidské činnosti stojí na habitualizaci často opakovaná činnost se ustálí ve vzorec, který je napodobován
o Daná činnost může být vykonána opět v budoucnu bez většího úsilí každá činnost nemusí být definovaná znovu (činnost může být předvídána)
o Týká se společenské i nespolečenské činnosti
o Zužuje možnost volby usměrnění a tříbení činnosti
Kdy dochází ke vzniku instituce?
• Dochází k ní při vzájemné typizaci habitualizovaných činností.
• Vždy typizace sdílené – dostupné všem členům společnosti, instituce typizuje jednotlivé osoby i činnosti
Jaké základní vlastnosti má instituce?
o Má své dějiny – typizace se vytváří v průběhu dějin (bez nich nemá smysl)
o Řídí lidské chování – předem stanovuje a kontroluje vzorce chování (kontrola až druhořadá)
Co je to dle Bergera a Luckmanna role?
o Základ institucionalizovaného řádu -> typizace jedincova chování = role
o Nutná jazyková objektivizace – chování je možno chápat nezávisle na jedinci
o Při dané činnosti jen část osobnosti objektivizována jako vykonavatel činnosti – osobnost se účastnila jen částečně -> tím si udržuje odstup od typizací (rolí) -> lidé jako typy -> typy rolí -> instituce se projevují prostřednictvím rolí (jazykově objektivizované) -> internalizace rolí = subjektivní vnímání světa
o Objevují se, jakmile se objeví vzájemné typizace chování
o Jedinec má roli -> očekává se od něj určité chování -> vynutitelné
Jaké jsou způsoby institucionalizace?
Integrace významů, které by obsáhly celou společnost
Segregace subsouborů významů
• Musí mít své nositele – skupina, které subsoubory neustále vytváří
• Nejrůznější pohledy na společnost – jeden subsoubor se vztahuje vždy ke konkrétní skupině a jejím zájmům
• Ovlivňují osoby, které je vytvořily
• Odpoutání od společné zásoby vědění – vlivem historických událostí
• Samostatnost subsouborů – ostatním jim tolik nerozumí, nejsou vpouštěni dovnitř
Zvěcnění sociální reality
• Chápání výsledků lidské činnosti jako něco jiného než výsledky lidské činnosti
• Dochází k dehumanizaci světa – člověk si neuvědomuje své autorství věcí (opus alienum = dílo cizí)
• Základem je propůjčit institucím nezávislost na lidské činnosti (manželství zvěcněno jako napodobování božského aktu tvoření)
Co je to dle Bergera a Luckmanna legitimizace?
• = druhoplánová objektivace významů -> vytváří nové významy k již vytvořeným v institucionalizaci -> vytváří objektivace objektivně dostupné a subjektivně věrohodné -> zároveň dochází k integraci
• Nutná, jakmile je objektivace potřeba předat dalším generacím
• Doprovázena věděním – získáno z tradice
• Říká, proč by měl jedinec jednat určitým způsobem a proč věci jsou takové, jaké jsou -> vědění předchází hodnoty
Jaké dvě roviny má integrace?
Institucionální řád má pro všechny stejný význam, všechny jedince spojuje – horizontální rovina
Různé části institucionálního řádu mají odlišný význam v průběhu života jedince – vertikální rovina
Jaké má legitimizace úrovně? Popiš je
o Preteoretická
Vzniká v okamžiku, kdy se legitimizace začíná předávat
„samozřejmé vědění“
o Teoretická
Vysvětlovací schémata
Praktická, souvisí s konkrétními činnostmi
Přísloví, morální zásady
o Specializované teorie
Složité – nutnost formalizovaných postupů, šířeno profesionálními legitimizátory
Legitimizace nabývá samostatnosti ve vztahu k legitimizovaným institucím
o Symbolické světy
= soubory teoretických tradic, které uspořádají v celek rozdílné oblasti
Má původ v přirozenosti člověka – jak člověk externalizuje sám sebe, vytváří svět, do kterého se externalizuje
Úroveň legitimizace, která je přístupná všem
Legitimizace probíhá skrze symbolické celky, které nejsou součást každodenního života
Jaké jsou dva prostředky udržení symbolického světa? Kdo o nich hovoří?
Berger a Luckamnn
o Pojmový aparát
Předpokladem vytvoření symbolického světa je teoretické uvažování
Institucionální řád musí být legitimizován do symbolického světa -> teoretizování o symbolickém světě = legitimizace druhého řádu -> všechny legitimizace = aparáty sloužící k udržování symb. světa
o Společenská organizace
Sociálně vytvářené světy jsou historickými produkty lidské činnosti -> realita je definována sociálně – definice ztělesněny (vázány na konkrétní osoby)
Každý se věnuje své specializaci – může dojít ke sporů mezi různými odborníky -> rozdílné definice reality
Jaké jsou typy pojmových aparátů?
• Mytologie
o = každodenní sv. prostoupen posvátnými silami (provázanost mezi světem lidí a bohů)
o Nejstarší = nejstarší forma legitimizace – všechny ostatní se vzdalují od běžného vědění (majetek „elit“ odborníků)
o Nejblíže nejjednodušší úrovní symbolického světa – objektivní realita, kterou není potřeba udržovat teoreticky (nebo minimálně); poznatky, které jsou blízko obecné zásobě vědění
• Teologie
o Prostředník mezi světem lidí a bohů
o Větší míra teoretické systematizace – zároveň mytologie (všichni) a teologie („elity“ odborníků)
o Vzdáleno od obecné zásoby vědění
o Vzor pro filozofii a vědu o kosmu
• Věda
o Zbavuje svět posvátnosti i vědění potřebného k udržování symbolického světa -> „laičtí“ členové společnosti nemají vědění, které je nutné k udržení symbolického světa
Co je to dle Bergera a Luckmanna společnost?
• Společnost – dialektický proces tří složek: externalizace, objektivace, internalizace – nenásledují po sobě – vyjadřují společnost současně
o Jedinec se jako člen společnosti nerodí x se sklonem ke společenskosti -> na počátku klíčová internalizace
Jaké jsou druhy socializace? Popiš je
Primární
Socializace, skrze níž se stává členem společnosti – nejdůležitější
Každý jedinec se rodí do objektivní sociální struktury, kde jsou mu významní druzí vnuceni
Odehrává se za vysoce emocionálních podmínek – vazby na významné druhé -> identifikace
Nejdůležitější nástroj = jazyk
Sekundární
Proces po primární (podobá se její struktuře) – uvádí již socializovaného jedince do nových oblastí -> předpoklad, že jedinec prošel primární socializací
= internalizace subsvětů založených na institucích – určeno složitostí dělby práce a distribucí vědění -> nabytí vědění spojeného se specifickými rolemi (nutnost takových pojmů, které umožní integraci různých souborů vědění)
Při jaké socializaci se internalizuje realita?
Primární
Co jsou to dle Bergera a Luckmanna struktury věrohodnosti a k čemu slouží?
= sociální základna a sociální procesy nutné k udržení subjektivní reality
Udržuje si danou realitu jen díky zprostředkovatelům jednotlivých struktur – pokud se konverzace s nimi přeruší, hrozí ohrožení reality – kontakt s danou realitou musí být neustále oživován
Potlačují pochybnosti, bez kterého by definice reality nemohla být udržena
