Anatomie Flashcards
Základní oddíly těla hmyzu
Hlava (caput)
Hruď (thorax)
Zadeček (abdomen)
Cranium
hlavová schránka tvořící vnější skelet hlavy, vznik srůstem 6 původních segmentů, zevnitř vyztuženo tentoriálním můstkem
K čemu slouží tykadla?
především orgán čichu
Z jakých částí se skládají tykadla?
Scapus - bazální článek
Pedicellus - druhý tykadlový článek ovládaný svaly uvnitř scapusu
Flagellum = bičík - zbývající články bez vlastní muskulatury
Typy tykadel
štětinkovitá, nitkovitá, růžencovitá, hřebenitá, kyjovitá, paličkovitá, listovitá, nepravidelná, lomená, peříčkovitá
Co jsou oculi compositi
složené oči (z ommatidií = facet - několik málo, až 30 tis.) orgán zraku
Co jsou ocelli?
jednoduché oči sloužící jako receptory intenzity světla a pohybu, nejčastěji 3, často i méně nebo chybí
Co jsou stemmata?
postranní jednoduchá očka u larev s přeměnou dokonalou
Z čeho se skládá ústní ústrojí?
Ze tří hlavových přívěsků:
- mandibulae (kusadla)
- maxillae (čelisti)
- labium (spodní pysk)
nekončetinového původu:
- labrum (horní pysk)
Mandibulae
kusadla
párové, nečlánkované, silně sklerotizované
připojené dvěma klouby (=kondyly), jedním kloubem u Archeognata (chvostnatky)
hrubé zpracování potravy, ulovení potravy, boj o samice
Maxillae
čelisti
párové, článkované
Cardo - bazální článek
Stipes - kmen
Lacinia - vnitřní dáseň
Galea - vnější dášeň
Palpus maxillaris - čelistní makadlo
zpracování potravy a její smyslové zhodnocení
Labium
spodní pysk
Mentum - brada
Palpus labialis - pysková makadla
Glossae - 2 vnitřní jazýčky
Paraglossae - 2 vnější jazýčky
Hypopharynx - spodní patro
Labrum
horní pysk
nepárový, nečlánkovaný orgán, který není končetinového původu
Epipharynx - horní patro
U kterých řádů se nachází kousací ústní ústrojí?
Orthoptera = rovnokřídlí
Blattodea = švábi
Coleoptera = brouci
Odonata = vážky
Hymenoptera = blanokřídlí
Mantodea = kudlanky
Dermaptera = škvoři
Neuroptera = síťokřídlí
Megaloptera = střechatky
Collembola = chvostoskoci
Diplura = vidličnatky
Archeognatha = chvostnatky
Zygentoma = rybenky
Plecoptera = pošvatky
Psocoptera = pisivky
Raphidioptera = dlouhošíjky
Mecoptera = srpice
U kterých řádů se nachází lízavé ústní ústrojí?
např. včela medonosná (Hymenoptera: Apidae = blanokřídlí)
U kterých řádů se nachází savé ústní ústrojí?
Lepidoptera = motýli
Trichoptera = chrostíci
Diptera (část) = dvoukřídlí
U kterých řádů se nachází bodavě savé ústní ústrojí?
Hemiptera
Diptera: Culicidae
Anoplura
Thysanoptera
larvy Dytiscidae (potápníkovití)
stilety tvořené maxilami a mandibulami
Jaké existují typy postavení hlavy vůči hrudi?
Prognátní (ústní ústrojí směřuje dopředu)
Ortognátní (ústní ústrojí kolmo k ose těla)
Hypognátní (ústní ústrojí ve směru osy těla)
Kteří živočichové mají prognátní typ hlavy?
(primitivnější) Diptera = dvoukřídlí
Coleoptera = brouci
Dermaptera = škvoři
Plecoptera = pošvatky
Megaloptera = střechatky
Raphidioptera = dlouhošíjky
Kteří živočichové mají ortognátní typ hlavy?
Hymenoptera = blanokřídlí
Orthoptera = rovnokřídlí
Diptera = dvoukřídlí
Lepidoptera = motýli
Odonata = vážky
Mantodea = kudlanky
Psocoptera = pisivky
Kteří živočichové mají hypognátní typ hlavy?
Hemiptera: Heteroptera = ploštice
Blattodea = švábi
Thysanoptera = třásnokřídlí
Strepsiptera = řásníci
Ze kterých článků se skládá Thorax?
Prothorax - předohruď
Mesothorax - středohruď
Metathorax - zadohruď
Každý článek nese jeden pár nohou
Mesothorax a metathorax mohou nést po páru křídel
Které sklerity se nachází na thoraxu?
Tergum - hřbetní sklerit
Pleurae - 2 postranní sklerity
Sternum - břišní sklerit
Které řády jsou primárně bezkřídlé?
Archeognatha = chvostnatky
Zygentoma = rybenky
Které řády jsou sekundárně apterní jako důsledek parazitického života?
Strepsiptera = řásnokřídlí
Anoplura = vši
Které řády jsou brachypterní
Lepidoptera: Geometridae (některé samice) = píďalky
Coleoptera (mnozí)
Blattodea (švábi)
Které řády jsou makropterní
většina hmyzu
Lepidoptera = motýli
Hymenoptera = blanokřídlí
Haltery
kyvadélka, přeměněný druhý pár křídel u Diptera = dvoukřídlí; Strepsiptera = řásnokřídlí mají v kyvadélka přeměněný první pár křídel
slouží jako stabilizační orgány při letu
Elytrae
krovky, přeměněný první pár křídel u Coleoptera = brouci
Hemielytrae
polokrovky, v bazální části sklerotizovaná přední křídla u Heteroptera = ploštice
Tegmina
krytky, různou měrou sklerotizovaná přední křídla u Dermaptera = škvoři, Orthoptera = rovnokřídlí, Mantodea = kudlanky, Blattodea = švábi
Které řády mají schopnost synchronního letu obou párů křídel?
Lepidoptera = motýli
Hymenoptera = blanokřídlí
Aphidoidea = mšice
Které řády mají výrazně rodukovanou žilnatinu křídel?
např. Hymenoptera: Chalcidoidea (chalcidky)
Z jakých částí se skládají nohy hmyzu?
Coxa = kyčel
Trochanter = příkyčlí
Femur = stehno
Tibia = holeň
Tarsus = chodidlo (1-5 článků):
- metatarsus - praetarsus - nese drápky
Jaké jsou typy nohou?
kráčivé, skákací, loupeživé, hrabavé, plovací, sběrací
Které páry nohou spolupracují při pohybu?
prostřední noha jedné strany, přední a zadní noha 2. strany = tripodní chůze
Z kolika článků se původně skládá abdomen?
11
Ze kterých skleritů se skládá každý článek abdomenu?
Tergit - hřbetní
Sternit - břišní
Pleurity - boční, blanité
Nejmenší známý druh hmyzu
Dicopomorpha echmepterygis (0,139 mm)
Největší známý druh hmyzu
Titanus giganteus (20 cm)
30 cm dlouhé strašilky
můra s rozpětím křídel 30 cm
Integument
tvoří pokryv těla, tvoří ho sklerotin
3 vrstvy:
- bazální membrána (membrana basalis)
- epidermis
- cuticula (endocuticula, exocuticula, epicuticula - jediná bez chitinu)
Co je sklerotin?
Komplexní sloučenina bílkoviny a chitinu
Vzorec chitinu
(N-acetyl-D-glucosamin)n
Co může způsobovat zabarvení hmyzu?
- pigmentové buňky v kutikule (žlutá, hnědá, červená, černá)
- lom, odraz a interference světelných paprsků v kutikule (kovová zbarvení)
- prosvítající obsah těla
Ze kterých částí se skládá zažívací soustava?
Stomodeum = přední střevo (hltan, jícen, vole, žvýkací žaludek)
Mezenteron = střední střevo (žláznatý žaludek; mezi mezenteronem a proktodeem připojeny malpighiho trubice)
Proktodeum = zadní střevo (ileum - tenké střevo, colon - tlusté střevo, rectum, anus)
Jaký typ oběhové soustavy má hmyz?
Otevřená soustava na dorzální části těla s hemolymfou
tvořena trubicovitým srdcem a aortou
Transport kterých látek obstarává hemolymfa?
výživné látky, hormony, zplodiny metabolismu
(CO2 a O2 dýchací soustava)
Jaký typ dýchací soustavy má hmyz?
Tracheální, se stigmaty
navenek otevřená, u vodních larev uzavřená - dýchání povrchem těla
Popis tracheální dýchací soustavy
Stigma => tracheální kmeny => tracheální větve (tracheje) =>tracheální kapiláry (tracheoly)
tracheální větve vyztuženy intimou - chitinovou spirálkou - proti vnitřnímu tlaku
Aktivita / pasivita nádechu / výdechu
Aktivní výdech (stahy zadečku)
Pasivní nádech
Tukové těleso
orgán zásobní
vyvinuté u larev, nebo samic dospělců
Z čeho se skládá nervová soustava hmyzu?
CNS
PNS
sympatický nervový systém
Co tvoří centrální nervovou soustavu?
Nadjícnové ganglium (cerebrum - vyšší nervové činnosti)
Podjícnové ganglium (inervace ústního ústrojí)
nervová páska na spodní straně těla
Hlavní žlázy s vnitřní sekrecí
Prothorakální (předohrudní) žlázy - ekdyson
Corpora cardiaca (kardiakální tělíska) - neurohormony, metamorfóza
Corpora allata (přilehlá tělíska) - neotenin (juvenilní hormon)
Abdominální ganglia - burzikon (plasticita kutikuly a její tvrdnutí)
Exuvie
svlečka
následek produkce burzikonu a ekdysonu
Typy svaloviny u hmyzu
Skeletální svalovina - pohyb skeletu, postavení těla, lokomoce, oba konce svalů připojeny na integument
Viscerální svalovina - pohyb vnitřních orgánů, napojení na integument z jedné strany
oba druhy příčně pruhovaná svalovina
Samčí reprodukční soustava
párová varlata => párový chámovod => semenné váčky => (ze strany připojené) přídatné žlázy => chámomet => gonoporus
Aedeagus = vnější pářicí orgán
Samičí reprodukční soustava
párové vaječníky => párové vejcovody =>nepárový vejcovod => gonoporus = pohl. otvor => oplozovací komora + (ze strany připojené) přídatná žláza semenné schránky, přídatné žlázy
Hemimetabolie
proměna nedokonalá
Zygentoma, Archeognatha, Diplura (vidličnatky), Collembola (chvostoskoky), Protura (hmyzenky), Odonata (vážky), Plecoptera (pošvatky), Orthoptera (rovnokřídlí), Dermaptera (škvoři), Mantodea (kudlanky), Blattodea (švábi), Psokoptera (pisivky), Phthiraptera (vši), převážná část Hemiptera (různokřídlí), Thysanoptera (třásnokřídlí), Coccoidea (červi), Aleyrodoidea
Holometabolie
proměna dokonalá
Megaloptera (střechatky), Raphidioptera (dlouhošíjky), Neuroptera (síťokřídlí), Coleoptera (brouci), Strepsiptera (řásnokřídlí), Hymenoptera (blanokřídlí), Trichoptera (chrostíci), Lepidoptera (motýli), Mecoptera (srpice), Diptera (dvoukřídlí), Siphonaptera (blechy)
Nymfy
larvy hmyzu s proměnou nedokonalou
Epigamní projevy
změna chování před kopulací (tvoření rojů, nabízení potravy atp.)
Partenogeneze
neoplozené vajíčko se vyvíjí a dá vznik plnohodnotnému jedinci
- geografická partenogeneze = pouze v určité části areálu
- arrhenotokie = z neoplozených vajíček se líhnou samečkové (např. včela medonosná)
- thelytokie = z neoplozených vajíček se líhnou samičky
- amphitokie = z neoplozených vajíček se líhnou obě pohlaví (např. mšice)
Heterogonie
rodozměna
střídání pohlavně a nepohlavně se rozmnožující generace (např. mšice, fytofágní žlabatky)
Pedogeneze
Nerozmnožuje se imago ale larva
někteří Diptera, Cecidomyidae
Polyembryonie
jediné vajíčko se rozpadá na několik samostatných zárodků
Oviparie
vejcorodost
embryonální vývoj probíhá ve vajíčku, které je mimo tělo samičky
Ovoviviparie
vejcoživorodost
vajíčka zadržována ve vývodových cestách pohl. orgánů samičky, velká až celá část embryonálního vývoje se odehrává tam
Viviparie
živorodost
tělo samičky opouští nejmladší instar larvy, případně se v těle samičky odehrává i část (i celý) larválního vývoje
Strepsiptera = řásnokřídlí
vajíčka
na jejich stavbě se nepodílí chitin, jsou kryta chorionem
Protopodní fáze - vývin 4 párů základů hlavových přívěsků (tykadel, kusadel, čelistí a labia) a základů 3 párů hrudních končetin
Polypodní fáze - vývin přívěsků hlavy a hrudi, segmentace zadečku
Oligopodní fáze
vaječný zub
silně sklerotizovaný útvar nejčastěji na hlavě larvy
Ekdyse
svlékání mezi jednotlivými instary, zanechává exuvii (svlečku)
Ephemeroptera (jepice) se svlékají i jako imago, Zygentoma, Archeognatha
Typy larev
Protopodní
Polypodní
Oligopodní
Apodní
Eucephalní
Hemicephalní
Acephalní
Protopodní larvy
bizarní, s nečlánkovaným zadečkem bez abdominálních přívěsků
někteří parazitičtí blanokřídlí
Polypodní larvy
dokonale článkované tělo, dobře vyvinuté přívěsky hlavy a hrudi, na některých zadečkových článcích
Megaloptera (střechatky)
Neuroptera: Sisyridae
Lepidoptera
Hymenoptera: Symphyta
Mecoptera
Oligopodní larvy
zachovávají si pouze dobře vyvinuté přívěsky hlavové a hrudní, přívěsky zadečku nejsou vyvinuté
Neuroptera (síťokřídlí)
Coleoptera (brouci)
Trichoptera (chrostíci)
Raphidioptera (dlouhošíjky)
Apodní larvy
hruď a článkovaný zadeček bez přívěsků
nosatci, kůrovci, krasci (druhy vyvíjející se uvnitř rostlinných pletiv)
Siphonaptera (blechy)
Hymenoptera: Apocrita
Diptera
Eucephalní larvy
dobře vyvinutá hlavová schránka
Coleoptera
Lepidoptera
Hymenoptera
Mecoptera
Siphonaptera
Hemicephalní larvy
hlava slabě nebo jen v přední straně sklerotizovaná a více či méně zatažená do hrudního článku
Diptera: Brachycera
Acephalní larvy
hlavová schránka není vyvinuta
Diptera: Cyclorrhapa
Kukla
vývojové stadium pouze u hmyzu s proměnou dokonalou
Pupa dectica - kukla kousací
Pupa adectica - kukla nekousací
Pupa dectica
kukla kousací
sklerotizovaná pohyblivá kusadla, základy nohou a křídel volné
Megaloptera (střechatky), Raphidioptera, Neuroptera, Mecoptera, Trichoptera
Pupa adectica
pupa exarata (tělné přívěsky volné, neskleretizované)
- pupa exarata libera: Coleoptera, Strepsiptera, Siphonaptera, Hymenoptera
- pupa exarata coarctata (tvoří pupárium): Diptera
pupa obtecta = mumiová: Lepidoptera, Diptera
Scutum
štít Coleoptera
Scutellum
trojúhelníkový štítek na hřbetě Coleoptera
Pygidium
Poslední, vyčnívající, silně sklerotizovaný tergit na abdomenu Coleoptera
Minovači (Coleoptera)
vyžírají parenchym listu, epidermis zůstává neporušena (např. někteří Curculionidae, Cerambycidae)
Defoliátoři (Coleoptera)
živí se asimilačními orgány dřevin (např. Chrysomelidae, Curculionidae)
Druhy vyvíjející se na květech, semenech a plodech (Coleoptera)
mohou být významnými hospodářskými škůdci
např. Byturidae (červivost malin)
Curculio (poškozuje žaludy a plody lísky)
Druhy xylofágní (Coleoptera)
Curculionidae: Scolytinae = kůrovci (Ips, Scolytus…) i další Curculionidae; Cerambycidae
Adephaga (Coleoptera)
masožravé druhy - především Carabidae, Dytiscidae
Calosoma - mohou být užiteční v lesnické praxi - živí se housenkami a kuklami motýlů
Polyphaga (Coleoptera)
všežraví
Hydrophylidae, Histeridae, Silphidae, …
Curculionidae: Scolytinae
Kůrovci, významní škůdci (především) dřevin
vytváří požerky, počet matečných chodeb odpovídá počtu samiček polygamního kůrovce ;)
