3.2.5 Flashcards
Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích – vznik, vývoj a poslání odborných, veřejných a spolkových půjčoven a knihoven od konce 18. a v 19. století.
Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích – vznik, vývoj a poslání odborných knihoven od konce 18. a v 19. století
Klementinská knihovna
* Do Klementina převezeno z 12 zrušených jezuitských kolejí přes 100 000 knih
* Problémy při přebírání knihoven:
→ Údajné pálení spisů
→ Prodej orientálií a řeckých knih židovským obchodníkům
→ Prodej jako makulatura nebo na otop
Lycejní knihovna v Olomouci
*Obsahovala i knižní fondy moravských a slezských jezuitských biblioték
*knihovna získala právo povinného výtisku z Moravy a z Rakouského Slezska
Muzejní a vědecké knihovny - Knihovna národního muzea v Praze, Knihovna gymnaziálního muzea v Opavě, Vědecká knihovna v Těšíně
Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích – vznik, vývoj a poslání veřejných knihoven od konce 18. a v 19. století
-regionální správní centra – Praha, Plzeň, Brno, Olomouc, Opava
-školní knihovny – původně byly určeny pro pedagogický sbor
-1779 – Lesekabinett – c. k. Normální škola (Praha)
-1816 – vytvoření knihoven na všech školách druhého stupně
-30. l. 19.st. – školní knihovny v Čechách (Praha, Velvary, Týniště nad Orlicí)
-posléze vznikají knihovny žákovské
Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích – vznik, vývoj a poslání spolkových půjčoven a knihoven od konce 18. a v 19. století
Knihovny dělnických spolků, knihovny národních spolků (př. matiční knihovny, knihovny Národních jednot), knihovny zájmových a osvětových spolků (př. Americký klub dam)
Odborné knihovny v posledních desetiletích 18. a na počátku 19. století v kontextu proměn společnosti v českých zemích.
Osvícenství a národní obrození
-V 18. a 19. století docházelo k rozvoji osvícenství a národního obrození, což vedlo k zvýšenému zájmu o vzdělání, kulturu a národní identitu.
-Tento trend podpořil vznik odborných knihoven jako prostředků pro šíření vzdělanosti a podporu národního uvědomění.
Růst vzdělanosti
-V průběhu 18. a 19. století docházelo k postupnému zvýšení gramotnosti a vzdělanosti ve společnosti.
-Lidé začali více cítit potřebu přístupu k informacím a znalostem v různých oblastech, jako jsou věda, technologie, literatura, lékařství a další.
-Odborné knihovny reagovaly na tuto potřebu poskytováním specializovaných informačních zdrojů a literatury.
Vznik akademických institucí
-V 18. a 19. století byly založeny akademické instituce, univerzity a výzkumná centra, která se stala důležitými centry vzdělání a výzkumu.
-Tyto instituce měly potřebu poskytovat přístup k odborné literatuře a zdrojům relevantním pro jejich obory.
-To vedlo k vzniku odborných knihoven jako součástí těchto institucí.
Vliv literárních spolků a sdružení
-Literární spolky, vzdělávací sdružení a kulturní instituce hrály v 18. a 19. století důležitou roli v podpoře literatury, vědy a umění.
-Tyto spolky často provozovaly vlastní knihovny, které sloužily jako zdroj informací a literatury pro své členy a veřejnost.
Čtenářské společnosti ve městech
-V městech v 18. a 19. století vznikaly čtenářské spolky jako součást literárních kruhů, kulturních sdružení a vzdělávacích institucí.
-Tyto spolky měly za cíl šířit literaturu, podporovat četbu a diskutovat o literárních a vědeckých tématech.
-Poskytovaly prostředí pro setkávání intelektuálů, spisovatelů a čtenářů a podporovaly kulturní a literární akce v městském prostředí.
Čtenářské společnosti na venkově
-Čtenářské spolky na venkově hrály důležitou roli v podpoře lidového vzdělávání a osvícenství.
-Poskytovaly přístup k literatuře a informacím pro obyvatele venkovských oblastí, kteří neměli přístup k formálnímu vzdělání nebo knihovnám.
Spolkové knihovny 2. poloviny 19. století.
-Ve druhé polovině 19. století docházelo k rozvoji spolkového života v českých zemích, což vedlo k vzniku mnoha různých spolků, sdružení a organizací.
-Mnohé z těchto spolků provozovaly vlastní knihovny, které sloužily jako zdroje literatury a informací pro své členy a širší veřejnost.
-Tyto knihovny se staly důležitým centrem intelektuálního a kulturního života v českých zemích.
-V období národního obrození byly spolkové knihovny důležitým nástrojem podpory českého jazyka, kultury a identity.
-Poskytovaly přístup k literatuře v češtině a podporovaly českou literaturu a vědu.
-Mnohé z těchto knihoven také vydávaly vlastní publikace a časopisy, které šířily národní uvědomění a podporovaly české národní hnutí.
-Spolkové knihovny v této době hrály důležitou roli v podpoře vzdělávání a osvícenství.
-Poskytovaly přístup k literatuře, která podporovala vzdělávání a vědecký pokrok, a podporovaly čtenářství a studium veřejnosti v různých oblastech.
-Spolkové knihovny pořádaly různé kulturní akce, literární večery, přednášky a diskuse, které přispívaly k intelektuálnímu a kulturnímu životu společnosti.
-Tyto akce poskytovaly příležitost k setkávání intelektuálů, spisovatelů a veřejnosti a podporovaly výměnu myšlenek a názorů.
Společnosti: Matica česká, Beseda česká, Pěvecké sdružení Hlahol
snahy o zavedení knihovnické legislativy v českých zemích na konci 19. století
►počátkem 20. století jsou publikované požadavky na zřizování veřejných obecních knihoven, které by mohly splňovat představy kladené na moderní lidovou knihovnu
►První pokus o přijetí zákonné normy byl z roku 1901 od poslance Karla Pippicha, který požaodval, aby zemský výbor vypracoval návrh zákona ve věci zakládání a udržování veřejných knihoven v každé české i německé obci. Jeho návrh byl bezúspěšný
►Václav Štech se zasazoval o přijetí zemského knihovnického zákona, a navrhl jeho text o šesti paragrafech. Spolkové knihovny jsou nevyhovující
-zakládání obecních knihoven
-pravidelné doplňování fondu
-placení knihovníci
-dozorčí rada
-založen spolek knihovníků
