11 cvičení Flashcards
Co jsou náklady a výnosy
jsou základními prvky účetnictví, které vyjadřují hospodářský výkon podniku během určitého období.
Akruální princip
znamená, že náklady a výnosy se účtují v době, kdy skutečně vzniknou, nikoliv až při přijetí nebo výdaji peněz. To znamená, že účetnictví zachycuje všechny náklady a výnosy vztahující se k danému období, i když peněžní tok (příjem nebo výdaj) může nastat později nebo dříve. Tento princip zajišťuje věcnou a časovou souladnost nákladů a výnosů a umožňuje přesnější zjištění výsledku hospodaření
tokové veličiny
Náklady a výnosy jsou tokové veličiny, což znamená, že se měří za určité časové období a narůstají od nuly během tohoto období. Výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) je pak rozdílem mezi celkovými výnosy a náklady za toto období
Český účetní standard pro podnikatele (ČÚS) č. 006
- Kurzové rozdíly vznikají při přepočtu majetku, pohledávek a závazků vedených v cizí měně na českou korunu podle kurzu ČNB. Tyto rozdíly mohou vzniknout:
1) při úhradě pohledávek nebo závazků, pokud se kurz změnil od vzniku pohledávky/závazku,
2) k rozvahovému dni, kdy se přepočítávají zůstatky cizoměnových položek aktuálním kurzem.
Kurzové rozdíly se účtují výsledkově:
- Kurzový zisk na účet 663 (finanční výnos),
- Kurzová ztráta na účet 563 (finanční náklad).
Pro přepočet se používá kurz ČNB, případně kurz banky, pokud účetní jednotka nemá devizový účet.
Příklad:
Faktura v EUR vystavená při kurzu 25 Kč/EUR, úhrada při kurzu 26 Kč/EUR → kurzový zisk 1 000 Kč (účtováno na 663).
Naopak při nižším kurzu při úhradě vzniká kurzová ztráta (účtováno na 563).
Časové rozlišení nákladů a výnosů
Použijí se pouze tehdy, pokud se operace týkají minimálně dvou účetních
období a zároveň je známo:
+ částka – jaká je hodnota nákladu nebo výnosu, který musí být časově rozlišen,
+ účel – na co byl či bude vynaložen náklad nebo na základě čeho vznikl či vznikne
výnos,
+ období – do kterých účetních období a v jakém poměru se musí daný náklad či
výnos rozdělit.
Není nutné používat účty časového rozlišení
- částky jsou nevýznamné (malé, které nemají vliv na správné zobrazení výsledku hospodaření)
- jedná se o pravidelně se opakující výdaje nebo příjmy (např. dlouhodobé předplatné novin, časopisů nebo nájemné), které jsou placeny pravidelně ve stejné výši a je pravděpodobné, že takto budou placeny i nadále,
a tím nedochází k výraznému zkreslení časové a věcné souvislosti nákladů a výnosů.
Takže pokud jde o malé a pravidelné platby, které se nemění a nezpůsobí zkreslení výsledku, není potřeba složitě používat účty časového rozlišení. To usnadňuje účetnictví a šetří práci, aniž by to ovlivnilo správnost finančních výsledků.
Náklady příštích období
Účet 381 – Náklady příštích období (=AKTIVA)
- Uskutečněné výdaje běžného období, které se vztahují k výkonům, které budou
přijaty až v následujících účetních obdobích - V běžném období se jedná o výdaj a v následujícím období se jedná vždy
o náklad
Např. nájemné hrazené předem, uhrazená nepravidelná leasingová splátka,
pojistné hrazené předem či dopředu zaplacené předplatné atd.
Výdaje příštích období
Účet 383 – Výdaje příštích období (=PASIVA)
- Pokud náklady běžného období uhradíme až v období příštím
- Existuje náklad, který časově a věcně souvisí s běžným obdobím, je známa jeho přesná výše (například na základě sjednané smlouvy), ale účetní jednotka do konce účetního období neobdržela fakturu, proto nelze účtovat danou situaci jako běžný závazek.
Např. nájemné hrazené zpětně
Výnosy příštích období
Účet 384 – Výnosy příštích období (= PASIVA)
- Pokud je v běžném období přijata platba, která věcně a časově patří do výnosů
období následujícího
Např. přijatá platba za nájemné uhrazené předem, přijatá platba nepravidelných
leasingových splátek, přijatá platba za pojistné apod.
Příjmy příštích období
Účet 385 – Příjmy příštích období (=AKTIVA)
- Pokud účetní jednotka do konce účetního období neinkasovala částku, která je však výnosem tohoto běžného období
Např. nájemné hrazené až později, přiznaná ale nevyplacená
náhrada škody od pojišťovny
Opravná položka
Zásada opatrnosti, zásada pravdivého a věrného zobrazení
Dočasné snížení hodnoty majetku
Nikdy se netvoří na zvýšení hodnoty majetku!
Rozpouští se v okamžiku, kdy nemá nadále význam (při prodeji
aktiva, ukončení činnosti účetní jednotky apod.)
Účetní opravné položky – nedaňový náklad, lze tvořit k
nefinančnímu majetku a majetku neoceněného reálnou hodnotou
Daňové opravné položky – daňový náklad, lze tvořit pouze k
pohledávkám za dodržení pravidel
rezervy
Tvorba rezerv znamená vykázat náklad (ztrátu) v účetnictví ještě před skutečným výdajem, pokud je vysoce pravděpodobné, že k odlivu peněz dojde v budoucnu. Je to způsob, jak předběžně zohlednit rizika a zajistit, aby účetní výkazy věrně odrážely ekonomickou realitu.
Jak to funguje?
Kdy se tvoří?
- Pokud existuje jasný závazek (např. záruční opravy) nebo budoucí výdaj (např. soudní spor), jehož vznik je pravděpodobný (např. kvůli smlouvě nebo minulým zkušenostem).
- Částka musí být odhadnutelná (např. průměrné náklady na reklamace).
jiný pojem Rezerv
Rezervy jsou jako „schovaná peněženka“ pro budoucí výdaje. Účetnictví je tvoří jako dluh, i když peníze ještě neodešly, aby zisk nebyl nafouknutý. Daňově se uznávají jen specifické rezervy.: Tvorba rezerv snižuje účetní zisk a některé jsou daňově uznatelné.: Rezerva se tvoří při prodeji zboží se zárukou, ne až při opravě.: Rezervy jsou cizí pasivum v rozvaze.: Akruální princip přiřazuje náklady k období vzniku příčiny.: Rozpuštění rezervy zvýší zisk následujícího období.: Rezervy nesmějí upravovat hodnotu aktiv.: Daňově uznatelné jsou jen rezervy splňující zákonné podmínky.
